Vnuk Dušana Mlejnka je rád, že má děda doma bubáky. Všechny je při každé návštěvě oběhne a zastaví se před plastikou zvanou Arés. Po dědovi chce, aby ho „oživil.“ Z reproduktoru, který postava s replikou lidské lebky obsahuje, se ozvou tajemné zvuky. To děda vyslal signál z telefonu do reproduktoru vlnami bluetooth.

Dušan Mlejnek začal svá mnohdy až bizarní díla tvořit asi před osmi lety. Tehdy ho zaujaly závěrečné scény z autobiografického filmu Rocco, promítaného v kinech. Jde o příběh zřejmě nejznámějšího mužského představitele filmů pro dospělé. „Je tam přibit na kříži. Říkal jsem si: vždyť to je šílené, doma v Itálii ho musí snad ukamenovat. Rocco totiž pochází z dost křesťansky založené Itálie.“

Nejsilnější vjem z filmu přenesl Dušan Mlejnek, jinak též kovoobráběč v turnovské pobočce sklářského giganta Preciosa, na plátno. Na obraze je Roccova tvář s trnovou korunou a do obrazu je vkomponován kříž.

Od té doby Dušana podobné vize neopustily. Jen se od třírozměrných obrazů přesunul spíše do světa plastik, sci-fi a hororů. Když asi před třemi lety zveřejnil fotografii plastiky s názvem Serafina ve skupině na sociální síti adorující tvůrce podoby slavného Vetřelce, švýcarského malíře a sochaře H. R. Gigera, vyvolal doslova šílenství. Tisíce lajků, stovky sdílení.

Chcete netradiční lampičku ve stylu Šíleného Maxe? Popelník, který by mohl používat sám Vetřelec, pokud by kouřil? A co takhle hrnek s plastickými futuristickými modely? Funkční větrák nebo bluetooth reproduktor v opravdu netradičním stylu? „Rád dělám věci, které mají i přidanou hodnotu. Tedy ne jen plastiku jako takovou, ale lampu s parožím nebo lebkou, hrnek na kávu, půllitr. Vše se to dá použít jako dekorace, ale i prakticky,“ vysvětlil Mlejnek.

Pracuje na stále větších věcech. Dnes tvoří i plastiky futuristických nebo robotických postav. V obýváku stojí Mimozemšťan. „Dlouho jsem chtěl udělat nějakou figuru, ale nemohl jsem najít žádný základ, tedy figurínu. Až se na mě štěstí usmálo, a tak vznikl Mimozemšťan. Vytvořil jsem ho ze svých představ, nikdy dopředu nic nevymýšlím, neskicuji, jdu do tvorby po hlavě,“ popsal tvůrce.

Spolek pokřtil knihu věnovanou významnému sochaři z Jablonce v přehradě
Spolek pokřtil knihu věnovanou významnému sochaři z Jablonce v přehradě

Do téhle figury se doslova zamiloval. „Mimozemšťana neprodám. Je hodný, zůstane u nás.“ A obejme figuru s třemi prsty na každé ruce a velkou hlavou, z níž hledí neméně velké oči.

Na stěnách místností visí menší dílka. Kov, plast, ale i pravé kosti. Zvířecí, aby bylo jasno. „Za pár korun jsem třeba koupil lebky jelenů. Tak vznikla velkorysá petrolejová lampa.“

Dušan je sběrač. Něco najde na půdě nebo ve sklepě u kamarádů a známých. V dílně takovou věc většinou založí. Když pak chytne nápad, prochází sesbíranou veteš a pomalu vše začne skládat. Při práci se pak na to nabalují další věci, prvotní nápad se dál vyvíjí. Nakonec z toho vznikne i třeba něco, co si původně nedokázal představit.

Rád pracuje s plamenem, který tvaruje plasty, ožehne dřevo, ohne kov. „O to je to zábavnější, o to je to větší výzva, o to je člověk překvapenější, co ty materiály dokážou. Třeba na plastiku Kratatona jsem použil filtr z auta, spodek je kus kovu ze židle. Zbytek jsou různé součástky, je tu třeba zapalovák a hořák z plynového kotle, lopatky jsou plastové. Pod tím je plastová lebka, ale na ní jsou naneseny různé tmely, lepidla. A když se na to vezme plamen, tak se vše zásadně změní. Rád používám oheň, to je můj hlavní nástroj. Oheň všechno hrozně změní. Nechám to třeba i chvíli hořet,“ doplnil Mlejnek.

Kapela Panzram mu dluží CD a trička

I když svou tvorbu moc neprezentuje, ozvala se mu před několika lety americká metalová kapela Panzram. Ta využila na obaly dvou desek právě jeho dílo, se stejnými motivy vznikla i trička. „Byla to docela bizarní zkušenost a to i na mne. Nenárokoval jsem si žádný honorář, jen jsem chtěl, aby mi poslali CD a trička. I když jsme se bavili dlouhé měsíce a v podstatě i roky, dodnes nic z toho doma nemám,“ pousmál se Mlejnek.

Prohlídka interiérů Dolního nádraží v Jablonci nad Nisou.
VIDEO: O ostudu Jablonce má zájem žena, která prožila na nádraží své dětství

Své výtvory prodává i daruje. „Neptám se na vkus. Když má nějaký kamarád výročí, něco vyberu a daruji. Je mi jedno, zda to skončí v obýváku, v garáži nebo v popelnici,“ přiblížil.

Další bizarní vzpomínku má na návštěvu jistého movitého obdivovatele moderního umění. „Přijel, podle auta, oblečení, vystupování zjevně movitý člověk. Vybral si asi osm kousků a že pro ně pošle dodávku. Ta nikdy nedorazila a nikdy se mi ho už nepodařilo kontaktovat.“

A co tvoří nyní? Osvětlení do svého obývacího pokoje. Základem je torzo staré letlampy, další díly tvoří zkroucené kusy dřeva a plastu. „Mám jeden skoro hotový, chystám se na další,“ předeslal Mlejnek.

Pokud má někdo zájem o lehce bizarní a sci-fi díla, stačí najít třeba na Facebooku stránku Zoda Mikalazoda. To je umělecké jméno, pod kterým Dušan Mlejnek tvoří díla do své Bizarre Zodooma Gallery.