Město Turnov se v roce 2014 na nákladech za řešení odpadů podílelo z 20 procent, postupem času se tento podíl navyšoval až na současných 41 procent, což je podle radnice trvale neudržitelný stav. Cílem je podíl ustálit na úrovni zhruba 34 procent. „Kromě vlivu politiky státu jsou zde výrazné inflační tlaky spojené s růstem nákladů,“ vysvětlil zdražení starosta města Tomáš Hocke.
Důvodem je i výrazný nárůst cen za výkupy separovaných odpadů. Třeba za odběr plastu dnes města a společnosti zabývající se likvidací odpadů platí trojnásobek toho co loni. „Zároveň je třeba vnímat tlak na růst mezd i zvyšování nákladů na nákup či údržbu techniky,“ popsal Hocke.
K navýšení poplatků za svoz odpadu přistoupilo město Turnov poprvé po více než deseti letech. K oddálení napomohl i nový systém nakládání s odpady zvaný door to door, který město zavedlo v roce 2021. „Zavedení nového systému prokazatelně snížilo množství směsného odpadu, daří se efektivněji třídit. Výsledkem je čistší separovaná surovina. Systém je pro obyvatele rodinných a menších bytových domů pohodlnější. Příspěvek městu ze systému sběru tříděného odpadu se tak postupně podařilo až dvojnásobně navýšit. Bohužel ani toto navýšení nepokrývá narůstající inflaci a vstupní ceny,“ doplnil starosta.

Turnovská radnice hájí zvýšení poplatků srovnáním s městy v regionu. V Semilech je sazba 900 korun, v České Lípě se od roku 2024 počítá s 960 korunami, sazbu 840 korun má Liberec.
Naopak nižší poplatky odvádějí například obyvatelé Lomnice nad Popelkou (700 korun) nebo v Mnichově Hradišti (600 korun). Například v Teplicích ale lidé neplatí za odpad ani korunu.
Peníze, které zvýšením poplatku město Turnov ušetří, tak mohou jít například na plánované a potřebné investice: do výstavby prostor pro dětskou skupinu na Hruštici, do přístavby Waldorfské mateřské školy v Daliměřicích nebo například na nové požární zabezpečení v Domově důchodců Pohoda.