Kliknutím zvětšíteReagovali lidé na výzvu v médiích a možnost preventivního vyšetření?
Je to stejné jako v minulosti, na preventivní vyšetření se přihlásily asi dvě desítky lidí.
U kolika pacientů se podezření potvrdilo?
To se nedá zjistit okamžitě, protože diagnostika této nemoci je velmi náročná a složitá, ale několik pacientů kolegové pozvali k dalšímu vyšetření, i když samozřejmě nemusí jít hned o IPF.
Jaké jsou možnosti léčby?
Dnes už jsou takové léky, které, když jsem před víc než 40 lety začínal, ještě vůbec neexistovaly. Nemocným prokazatelně zlepšují kvalitu života. Řada z nich je ovšem závislá na kyslíkovém přístroji a jedna z posledních možností je pak transplantace plic.
Kolik lidí ji ročně absolvuje?
Na počet pacientů je jich relativně málo, protože je málo dárců. Ročně se v celé zemi se provádí kolem 40 transplantací, ale ještě před deseti lety to byla pouhá polovina. Třeba z Libereckého kraje bylo na transplantaci loni doporučeno pět pacientů, z toho tři právě s plicní fibrózou.
Co vlastně tato nemoc způsobuje?
Plíce se stává tužší a znemožňuje přísun kyslíku z plicního sklípku do plicního řečiště, takže jednotlivé životně důležité orgány jsou hůře zásobené kyslíkem.
Zná se možná příčina?
Příčina je bohužel stále dosti neznámá. Snad nějaké imunitní reakce, určitou roli v tom může sehrát i genetika. Podílet se na tom může i vliv škodlivin ve vzduchu.
Postihuje nemoc častěji nějakou specifickou skupinu lidí?
Zpravidla jde o pacienty ve vyšším věku, od 50 do 60 let. U mladší a střední generace se téměř nevyskytuje nebo jen velmi zřídka.
Idiopatická plicní fibróza je ale pouze jedna z širokého spektra plicních onemocnění. Které patří k nejčastějším?
Nejčastěji se potýkáme s chronickou obstrukční plicní nemocí, pro niž se vžila zkratka CHOPN. Na dalším místě figuruje plicní rakovina, zápaly plic, astma. Tyto diagnózy vévodí.
Kam se v tomto výčtu řadí tuberkulóza?
TBC je dnes už okrajovou záležitostí. V celé ČR je ročně evidováno kolem 500 nových pacientů, což je desetkrát méně než u plicní rakoviny. Samozřejmě že jakmile se někde objeví, tak je z toho poplach zejména mezi novináři…
Jak se za dobu vaší více než čtyřicetileté praxe změnilo spektrum nemocí?
Jednoznačně ubylo právě té tuberkulózy. Když jsem v roce 1975 nastupoval, mělo plicní oddělení v krajské nemocnici 75 lůžek, z toho 30 bylo vyhrazeno právě pro TBC. Dnes by nám stačila pouhá tři, ale dnes už u nás tuberkulózu neléčíme. Pacienty posíláme do speciální léčebny v Martinově Údolí, kde je vyhrazeno 13 lůžek pro Ústecký a Liberecký kraj. Ale abych se vrátil k otázce, výrazně přibylo právě pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, mírný nárůst je také u rakoviny plic, zejména u žen. A v nemocnicích ubylo astmatiků, jejich hospitalizace v nemocnici je dnes už téměř výjimkou, protože byly vyvinuty velmi účinné inhalační kortikoidy, které jejich stav velmi zlepšují.
Právě kortikoidy jsou ale pro řadu lidí také novodobým strašákem vzhledem k tomu, že jde o hormonální léčbu.
Měli bychom rozlišit formu inhalačních kortikoidů od systémových, celkových, které se užívají téměř ve všech oborech. Tam jsou ty vedlejší účinky skutečně nepříznivé.
Mluvil jste o rakovině plic, má na jejím vzniku skutečně takový podíl kouření?
Jednoznačně! A totéž platí u obstrukční plicní nemoci.
A co říkáte lidem, kteří tvrdí, že zatímco jejich otec kouřil do osmdesáti, jejich soused nekuřák zemřel na rakovinu ve čtyřiceti?
Je pravda, že každý kuřák zná nějakého nekuřáka, který měl plicní rakovinu, ale třeba právě u nejčastějšího typu plicního nádoru je prokázáno desetkrát víc kuřáků než nekuřáků. Totéž u chronické obstrukční nemoci.
Máte pocit, že je kampaň proti kouření účinná?
To si netroufnu říct, nejlépe by to asi vyjádřila čísla tabákového průmyslu o počtu vyrobených a prodaných cigaret. Tam myslím, že to číslo šlo trochu dolů, ale jinak bohužel stále vidím kuřáky i mezi mladými. Třetina školáků od sedmé třídy už má s kouřením zkušenosti.
Mluví se o tom, že kouření škodí, ale co konkrétně způsobuje?
Kouření vyvolává nepříznivé změny v tom takzvaném epitelu, výstelce dýchacích cest, takže se ztrácí přirozená elasticita průdušek, mění se struktura a dochází k nenávratným změnám.
Co můžeme dělat pro plíce, abychom si je udrželi co nejdelší dobu v co nejlepším stavu?
V první řadě samozřejmě nekouřit. Kouření je alfou a omegou mého působení, a protože jsem celoživotní nekuřák, mohu proti kouření plamenně hovořit. Důležitý je i pohyb, stačí i obyčejná chůze, a pak samozřejmě hrají roli tělesná hmotnost a přiměřená výživa.
Vyprávěl jste mi o poloprázdné nemocnici v Semilech, kde se řada oddělení uzavřela kvůli nedostatku lékařů. Co pokládáte za největší problém českého zdravotnictví?
Personální problémy. I na oddělení, které vedu, musí být část oddělení uzavřena kvůli nedostatku sester. Vliv na to má bezesporu systém vzdělávání. Absolventky zdravotních škol dnes nejsou zařazeny jako plnohodnotné zdravotní sestry, ale pouhé asistentky. A ty, které si vzdělání doplňují na vysoké škole, se po čtyřech letech už jen málokdy chtějí vrátit na oddělení. Vidím to na číslech. Dřív přicházelo ročně do nemocnice zhruba 45 nových absolventek, teď jich je tak šest. Systém se sice teď nepatrně mění, ale než to doběhne, obávám se, že o mě a moji generaci se už nebude mít kdo starat.
23
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
