Myroslava Tarkovská otevře laptop připojený na projektor. Na plátně se objevují česká slovíčka, která po ní opakují a zapisují si její žáci. I když žáci. Právě probíhá další z mnoha kurzů češtiny pro ukrajinské uprchlíky v centru Krajanka v Jablonci nad Nisou. Prací s uprchlíky stráví až 15 hodin týdně. K tomu podniká a dálkově pracuje pro automobilového giganta.

Manažerka a koučka obchodníků se do Česka dostala v první vlně uprchlíků z Ukrajiny. „Byla jsem zrovna na pracovní cestě ve Lvově a srovnala jsem si, co říká Putin a co Zelenskyj. Bylo mi jasné, že se něco stane," vzpomněla na dobu před více než dvěma lety. Tehdy už pracovala pro automobilový gigant Mitsubishi.

Doma v Kyjevě pomohla sbalit věci své dlouhodobě nemocné kamarádce a její taktéž malé dceři a vydaly se na západ Ukrajiny ke známým. „Sotva jsme dojeli a válka začala. Po nějaké době jsme usoudili, že bude lepší odejít do jiné země. Protože mám v Liberci část rodiny, která tady žije už třicet let, vyrazili jsme tam."

Příměstský tábor u Lanového parku v Bedřichově.
Příměstské tábory se vyplatí řešit už teď. Přinášíme tipy z Jablonecka i okolí

Cesta trojici trvala v automobilu tři dny. Nejdéle stáli na hranicích Ukrajiny s Rumunskem, kde byl jejich nejbližší hraniční přechod. Po příjezdu do Liberce se ubytovaly v jistém libereckém hotelu, protože příbuzní obývají malý byt. „Měla jsem přece jen peníze, navíc nám majitel dal slevu. Začaly jsme ihned hledat byt, který jsme našli asi za týden v Jablonci nad Nisou. Od té doby tady bydlíme," popsala sympatická devětadvacetiletá žena.

Nelenila. Díky podpoře firmy mohla začít pracovat on-line. Zároveň ale věděla, že nemůže sedět se založenýma rukama. „Začala jsem se intenzivně učit česky, denně několik hodin. Po několika měsících jsem začala i podnikat v oboru výuky managementu, tedy v mém oboru. První krůčky byly kostrbaté, ale podařilo se mi přesvědčit několik českých podniků, ať to se mnou zkusí. Zkusili a zdá se, že vše probíhá k vzájemné spokojenosti," přiblížila téměř dokonalou češtinou Myrka, jak jí znají dobrovolníci i klienti centra Krajanka.

Je spokojená, že se jí podařilo rychle začlenit do pracovního procesu. „Nechtěla jsem sedět a brát dávky, ty jsou pro potřebnější. Proto jsem se do všeho pustila naplno. Platím v Česku daně, posílám peníze na Ukrajinu, pomáhám uprchlíkům, stále pracuji i pro Mitsubishi."

Ilustrační foto.
Čtenáři vybrali. Kam na Jablonecku chodí rádi na smažený sýr?

A co čeština? „Je složitá. Každý mi říká, že mluvím česky výborně, ale já sama slyším, jaké chyby stále dělám. Většina lidí si myslí, že ukrajinština a čeština jsou podobné jazyky, ale není tomu tak. Úplně jiná gramatika. Některá slova jsou sice podobná, ale v mnoha případech mají úplně jiný význam."

Když se dozvěděla o existenci zmíněného centra, zašla sem. A protože si okamžitě s českými dobrovolníky takzvaně sedla, začala vymýšlet, jak pomoci svým krajanům. „Zažila jsem něco podobného, když jsem sama nastoupila na vysokou školu v Singapuru. Najednou je člověk sám, v cizím prostředí, bez známých. Uprchlíci mají navíc často trauma z války, někteří i osobní vzpomínky na válečné běsnění."

Na Ukrajině zůstalo velké množství jejích přátel. „Jsou všichni jako já, musí pořád něco dělat. A tak jich spousta nastoupila do armády a bohužel už počítám mrtvé mezi svými přáteli. Od jiných dostávám fotografie a zprávy, co se doma děje. Tak třeba vím, že jedna z raket hned v první vlně útoků dopadla na dům sousedící s tím, kde mám byt. Je to nedaleko nádraží, které bývá terčem útoků.

Jarní úklid chodníků a silnic začal v Jablonci.
Jablonec bude devět týdnů uklízet ulice. Podívejte se, kdy přijdete na řadu vy

Když se etablovala na Jablonecku a pomohla podchytit problémy uprchlíků v okresním městě, začala spolu s dobrovolníky z Krajanky vyjíždět do menších měst. Zjistili, že složitou situaci s ukrajinskými uprchlíky řeší třeba v Desné. Tam se seznámili s ředitelkou základní školy, která je upozornila na to, že uprchlíci nemají kromě školy žádnou další podporu ve vzdělávání. „Uprchlíci tam vytvořili uzavřené komunity. Děti mají z té izolovanosti psychologické problémy. Proto jsme našli ukrajinského psychologa, který v současné době pracuje s deseti dětmi."

Proto vymysleli plán kurzů češtiny, kroužků (prozatím v ukrajinštině), pomohli se zařizování přijímacích zkoušek na střední školy. Nyní mají dobrovolníci z Krajanky od dubna navštěvovat další školy na menších městech a v obcích.

Vrátí se jednou Myroslava Tarkovská na Ukrajinu? „Vždycky jsem měla nějaký cíl, za kterým jsem si šla. Od začátku války, tedy už dva roky, nevím, co se děje, nerozumím, co bude dál. Snažím se žít okamžikem, dneškem, dělat, co můžu pro sebe, ostatní uprchlíky, pro Ukrajinu i pro Česko. Dnes si neumím představit, co bude za měsíc, nevím kdy a jak skončí válka, co bude po ní."

Mohlo by vás zajímat: Jablonecké centrum Krajanka pomáhá uprchlíkům najít práci

Zdroj: Sedlák Jan