„Úřad uznal, že navýšení nájmu, které chtělo ministerstvo, a jeho zpětné doplacení, není správné,“ shrnul starosta Harrachova Tomáš Vašíček.

Nájemníci rozhodnutí nového majitele bytů vítají. Vždyť ministerstvo po nich ještě v loňském roce požadovalo několikanásobné navýšení nájmů. „Platíme necelých šest tisíc korun a najednou po nás chtěli 22 tisíc. Chtěli po nás zaplatit i statisícové dluhy zpětně za nájemné, které jsme měli splatit do konce roku, jinak nás vystěhují,“ vzpomněl dlouholetý nájemník Michal Choma. Sedmasedmdesátiletý Slovák žije v Harrachově skoro 60 let. Produktivní život strávil v místních sklárnách. „Jsem takový huťařský kořen,“ pousmál se senior.

Jeho žena Anna pochází také ze Slovenska, se svým mužem se seznámila ale až v Harrachově před více než půlstoletím. „Vlastně tady žijeme celý život. Máme tady známé, přátele. Ještě před pár dny jsme se báli, abychom se nemuseli stěhovat někam pryč. Přece jen jako důchodci bychom si nemohli tady v Harrachově pořídit byt za tržní nájemné,“ řekla.

Kvůli nejistotě nechtěli do bytu déle než rok kupovat nové zařízení. „Potřebujeme třeba nový sporák. Teď už ho koupit můžeme,“ oddychla si Anna Chomová.

Jen patro pod nimi žije Maria Nováková, původem Ukrajinka, která žije v Harrachově 30 let. „Ta doba, kdy nás doslova šikanovali úředníci ministerstva, skončila a to je veliká úleva. Samozřejmě souhlasíme s nějakým navýšením plateb, ale to, co chtělo ministerstvo, bylo doslova likvidační,“ přiblížila seniorka, která byt obývá s jednou ze svých dcer. „Česká republika je krásné místo pro život, tady na okraji Harrachova máme i klid. Neměnila bych,“ doplnila.

Bytové domy na Klondajku jsou 30 let staré, od té doby neprošly žádnou větší údržbou, natož rekonstrukcí. Obyvatelka Anna Suchová ukázala, jak jsou dřevěné rámy oken poničené. Když uzavře balkonová dveře na kličku, v horním rohu zůstává centimetrová škvíra, jak se dřevo za těch třicet let zkroutilo. „V celém domě není snad jediné okno v pořádku,“ doplnil její manžel.

Nyní mají nájemníci bytů jistotu v tom, že jim podle rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových platí stávající nájemní smlouvy. Nájemné se sice bude zvyšovat, ale v zákonných mezích.

Právní oddělení úřadu totiž uznalo argumentaci města, že nájemní smlouvy jsou takzvaně vydržené. To znamená, že platí nájemní smlouvy z roku 2010, jak radnice tvrdila od samého začátku kauzy. „Akorát s tím, že jsme se dohodli, že bude nájemníkům navýšeno nájemné o 20 procent tak, jak umožňuje zákon každé tři roky,“ doplnil starosta Vašíček.

Dvacet procent? To je oproti 400procentnímu navýšení, které požadovalo ministerstvo, citelná úleva. Navíc smlouvy platí na dobu neurčitou. „Dvacet procent, to je v pořádku, i kdyby mělo přijít stejné navýšení zase o tři roky později. Jsem spokojen, snad ve svém domově dožiju,“ zmínil Choma.

Památníček privatizace

Domy byly postavené na pozemcích města na počátku 90. let minulého století. Majetek se ale stal předmětem sporu mezi státem a městem po divoké privatizaci někdejšího státního podniku Crystalex. Po ní zůstaly na místě budoucích domů jen základy, ale město na své náklady domy dostavělo a byty pronajalo za regulované nájemné. Místo zde našli hlavně bývalí skláři z výše zmíněného podniku. Před dvěma lety oba domy přiřkl soud státu.

„Bydlíme tady od začátku, já jsem v invalidním důchodu, manžel ve starobním. Z ministerstva nám neustále posílali dopisy, kde po nás požadovali neuvěřitelné navýšení platby za nájem. O více než 400 procent. A že dlužíme ministerstvu 150 tisíc zpětně,“ vzpomněla další obyvatelka domů Dagmar Tóthová.

Od doby výstavby domy neuvěřitelně zchátraly. Z dálky vypadají budovy až honosně, bližší pohled a návštěva ale ukazují vážné vady. „Nemůžeme na balkony nebo jen na vlastní nebezpečí. Zatéká do střechy, vlhko je i od země. Okna nejdou otevírat, jak jsou vlhkem zkroucená,“ popsaly další nájemkyně Renata Lisičanová a Sylvie Loudová.

Pomocnou ruku podal nájemníkům obou domů bývalý majitel, tedy město Harrachov. „Platíme právníka. Dle mého názoru se úředníci ministerstva chovali nehorázně, úřednice, která vytvářela na nájemníky nátlak, by neměla ve státní správě co dělat. Naštěstí vše zatím dobře dopadá,“ poznamenal starosta Tomáš Vašíček.

Podle jeho slov jsou domy ve špatném stavu proto, že se o ně město v době vlastnictví nestaralo. Jedním z důvodů je právě dlouholetý spor města se státem a tím pádem nejistota investic do oprav.

Obava ale panuje z budoucnosti. Ministerstvo odhadlo cenu nemovitostí na 100 milionu korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jako správný hospodář, by měl nemovitosti prodávat v dražbě. Ani to se ale vedení města, které se za nájemníky razantně postavilo, příliš nelíbí. „Nicméně si myslím, že nemovitosti jsou zatíženy takovými fauly, že se to neuskuteční,“ vysvětlil starosta.

Dohodou s úřadem není spor Harrachova se státem zcela uzavřený. Ministerstvo totiž vymáhá po Harrachovu přes deset milionů, neboť se domnívá, že se město bezdůvodně obohatilo, když vybíralo nájemné v době, kdy si myslelo, že domy patří jemu. „Žaloba je naprosto nesmyslná,“ dodal Vašíček.

Město zároveň stáhne žalobu na stát, aby zbouralo oba domy, které stojí na jeho pozemcích. Výzva ke zbourání bytů vzešla od vedení města jako reakce na žalobu ministerstva. „Protože jsme domy dostavěli my, tedy město. Pevně doufám, že vše skončí nějakou dohodou, která bude ve prospěch lidí,“ upřesnil Vašíček. Dohodu si představuje tak, že by byty mohly přejít na současné nájemce za symbolickou cenu.