V létě totiž absolvoval extrémní nonstop závod 1000 Miles Adventure, jehož trasa letos směřovala z východního Slovenska do západních Čech. „Jel jsem to necelých dvanáct dní,“ vypráví biker a pokračuje: „Umístění mě nezajímalo, je to závod, v němž pro většinu závodníků není důležité pořadí, ale především dobrodružství, nečekané zážitky a překonávání nepohodlí a únavy,“ vysvětluje.

PŘES HORY, PŘES DOLY

Chodci, cyklisté i koloběžkáři letos vystartovali z Nové Sedlice poblíž Ukrajiny 2. července. Vítěz dojel do cíle po 7 dnech a 20 hodinách, poslední došel po měsíci. „Já jsem denně zvládl asi 140 kilometrů,“ vysvětluje cyklista. Komu by to připadalo málo, může se podívat na trasu závodu, která vedla převážně náročným, kopcovitým terénem mimo jiné přes podhůří Nízkých Tater, Velkou Fatru, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Jizerské, Lužické a Krušné hory.

„Převýšení závodu je kolem 40 000 výškových metrů,“ upozorňuje Petr Šíma. Trasu mají závodníci určenou. Chodci museli projít povinnými 22 body, ostatní ji měli přesně vytyčenou, nahranou v GPS. „Někde se snadno svezete, ale jinak je to často o tom, že tlačíte kolo,“ komentuje cyklista náročný terén.

Jak Petr Šíma přiznává, nejhorší okamžiky zažíval při přechodu hranic, kdy na něj dolehla únava, opruzeniny na jisté zadní části těla, bolest v natrženém stehenním svalu a vidina, jak daleko má ještě do cíle. Nejtěžší rozhodování ale zažil o desítky kilometrů severněji, v cíli 500 mil v Jeseníkách, kde řada účastníků závod ukončila. „Pokračovat se mi moc nechtělo, ale věděl jsem, že prostě musím jet a jít, dokud to jde, jinak by mě to zpětně mrzelo. Řekl jsem si, že budu řešit den ode dne, nechám tomu volný průběh a vyplatilo se,“ dodává.

POZOR NA MEDVĚDY

S minimálním nákladem čítajícím pouze nejnutnější jídlo, pár kousků oblečení, spacák, karimatku a další povinné vybavení zdolávali závodníci hory ve dne i v noci. Ti nejrychlejší spali podle odhadu Petra Šímy tak 2, maximálně 3 hodiny denně. „Přespával jsem, kde se dalo. Většinou v lese pod přístřešky, na fotbalových hřištích a dvakrát jsem si dopřál luxus v ubytovacím zařízení. Poslední noc jsem nespal vůbec, abych to stihl pod 12 dní,“ popisuje závodník.

„Jediný problém byl na Slovensku. Tam jsme nemohli v noci v některých oblastech jet kvůli zónám národních parků a přírodních rezervací a taky kvůli medvědům,“ komentuje Šíma. I přes den museli být závodníci vyzbrojeni zvonečky, aby šelmy odradili. „Medvěda jsem bohužel neviděl, ale zato spoustu srnek, zajíců a jednou i divoká prasata. Hlavně v noci vidíte, jak se jim blýskají oči v křovinách. Ale na to si zvyknete,“ vzpomíná na dobrodružné jízdy temnými lesy.

VÍTĚZÍ SOLIDARITA

Kromě horského terénu a občasného deště, řešili závodníci i další překážky. „Například hned první den jsem noční brod přes rozvodněnou řeku nakonec vzdal a využil možnost jej objet. Byl tam silný proud, vody po krk. Jeden odvážný závodník tam dokonce skákal pro ostatní, které bral proud,“ popisuje cyklista a zároveň tím upozorňuje na výjimečnost tohoto závodu, v němž solidarita vítězí nad rivalitou.

Do cíle F1000 nakonec dorazila asi polovina zúčastněných. Někteří závod ukončili v půlce. „Mnozí to měli v plánu a jiné zradilo zdraví nebo „hlava“. „Jeden borec to dojel i se čtyřmi zlomenými žebry a v jednom tandemu jel dokonce i nevidomý,“ kroutí ještě teď hlavou Petr Šíma, který neví, jestli se ještě na start „tisícovky“ někdy postaví. „Teď jsem pyšný, že jsem to zvládl. Člověk vydrží a zvládne víc, než si myslí,“ uzavírá vyprávění.

Závod 1000 Miles Adventure založil Jablonečák Jan Kopka. Poprvé se jel v roce 2011. Trasa směřuje buď ze západních Čech na východní Slovensko nebo naopak. Letos na něm startovali závodníci z 8 zemí. Více o závodu na:
http://www.1000miles.cz