Ministerstvo životního prostředí to považuje za standardní postup a navíc ve své zprávě manipuluje s fakty. Greenpeace nabízí postiženým lidem a obcím možnost dostat věc před Ústavní soud ČR.
Státní podnik Diamo podal na konci září tohoto roku žádost o ochranu ložiskového území uranu v oblasti Ještědsko-kozákovského vrchu, které se také nazývá krajem Karolíny Světlé.
K této žádosti se obce mohou vyjádřit nejpozději do konce roku. Posléze úředníci rozhodnou, jestli ložisko uranové rudy vyhlásí.
Jak pro Deník uvedl ředitel státního podniku Diamo, důvody, které vedly k žádosti o vyhlášení ochrany těžebního ložiska jsou jednoznačně ekonomické.
„Cena uranu na světových trzích strmě stoupá. Jeden kilogram uranové rudy by měl mít dlouhodobě hodnotu okolo šesti tisíc korun,“ vylíčil ekonomické prostředí trhu s uranem ředitel Diama Jiří Jež.

Přírodu ohrozí těžba uranu

V roce 1990 stál kilogram uranové rudy 920 korun, po spekulacích na trhu se v červnu tohoto roku cena vyšplhala na 7 500 korun a v těchto dnech je aktuální hodnota 4 200 korun za jeden vytěžený kilogram uranové rudy.
Diamo podalo žádost na stejné území již v roce 1991. Cena uranu však v té době nebyla dostatečně zajímavá, a proto Diamo svou žádost tehdy stáhlo. „Naši ekonomičtí experti vyhodnotili, že ložisko, které se nachází pod obcí Kotel, je nyní již finančně lukrativní,“ doplnil Jiří Jež.
Vyhlášením této ochrany ložiska ztratí kompetentní úřady například práva v oblasti stavebního zákona. Každou stavbu pak musí schvalovat Diamo s ohledem na předpoklad budoucí těžby. „Vždy musíme zohlednit tlak, který stavba v daném místě vyvíjí. Tím zabráníme vybudování takových budov, které by mohly v budoucnu ohrozit možnost získat povolení k těžby,“ uvedl důvody ředitel Diama Jiří Jež.
„Vyhlášení ochrany ložiska však přímo neznamená povolení těžit uran. Požádat o ochranu ložiska je pak naší zákonnou povinností,“ zdůraznil ředitel. Prakticky se však jedná o první legislativní krok, který k těžbě uranu, a tím otevření nových uranových dolů, vede.

Lidé ani samospráva nové doly nechtějí

Oblast, ve které se uran nachází, a která by případnou těžbou byla na desítky let poškozena, již několik let buduje strategii rozvoje na stoupajícím cestovním ruchu. Těžba uranu pak vždy přinese ztrátu hodnoty majetků, zvýšenou nákladní dopravu, příliv nájemních pracovních sil a mnoho dalších dopadů. Je obecně známým faktem, že z důvodu chemické těžby jsou narušeny spodní vody v celé oblasti Českolipska.
Zatím nejdůraznějším odpůrcem udělení ochrany uranového ložiska rudy je představitel Českého Dubu. „V žádném případě nechceme, aby si zde podnik Diamo takříkajíc zarezervoval těžební ložiska,“ uvedl svůj názor na věc místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. Dále zdůraznil, že nechce připustit ani označení oblasti jako vyhrazené pro uranové doly. „Podle mého názoru již toto úřední stanovení oblasti budoucí těžby snižuje hodnoty nemovitostí a znepokojuje obyvatelstvo,“ uvedl. Také nerovnost postavení ve správním řízení, kterého obce nejsou ze zákona ani součástí, označil za nespravedlnost a zásah do pravomocí samosprávy. „Obce mají podle mě jasné právo říci ne nebo si alespoň určit podmínky, které ten, kdo chce krajinu poškodit těžbou radioaktivního uranu, musí splnit,“ podtrhl místostarosta Českého Dubu.

Někteří zastupitelé souhlasí

Starosta obce Osečná, které se případná těžba nerostu také týká, je ve svých postojích zdrženlivější. „Samozřejmě jako starosta zahájení nové těžby uranu nepodporuji, ale chápu, že společnost jako celek má své priority a o nich rozhoduje Vláda České republiky. Pokud by jednou mělo k těžbě dojít, budeme vyžadovat taková opatření, která minimalizují její následky,“ podotkl starosta Osečné Jiří Hauzer.

Ve své zprávě ministerstvo klame

O výsledku žádosti smí nyní rozhodnout pouze ministerstvo životního prostředí. Podle písemného stanoviska, které zaslalo na dotaz Deníku, se v tomto řízení jedná o formální naplnění zákona. „Zákonem požadované zabezpečení ochrany výhradního ložiska nemá s případnou budoucí těžbou vůbec nic společného,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Navíc zdůraznil, že se jedná o splnění zákonné povinnosti společnosti Diamo.
Ve svém oficiálním stanovisku však ministerstvo odvádí pozornost od faktu, kdy k vyhlášení ochrany vedou hlavně ekonomické zájmy. Navíc zpráva ministerstva obsahuje zásadní nepřesnosti. „Geologickým průzkumem, hrazeným nikoli prostřednictvím ministerstva, bylo v nedávné minulosti nalezeno poměrně významné státem vlastněné výhradní ložisko uranové rudy Osečná – Kotel. Podle zákona musí orgány územního plánování při územně plánovací činnosti respektovat (chránit) každé výhradní ložisko již od jeho vzniku (vyhledáváním a průzkumem),“ stojí doslovně ve zprávě ministerstva. Pravda je ovšem taková, že zmíněné ložisko bylo objeveno již v 80. letech a navíc žádost o ochranu již jednou mělo ministerstvo na stole, ale z důvodu nízké ceny uranu ji Diamo stáhlo.
Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík již několik dnů nebere mobilní telefon a nereaguje na dotazy k této problematice zaslané formou SMS.

Do věci se zapojil Greenpeace

Celá záležitost pobouřila aktivisty z nevládní organizace Greenpeace. „Stát nicméně tímto krokem jasně vyjadřuje, že v budoucnu má o vydobytí tohoto ložiska zájem. A s tím nemůžeme souhlasit. Těžba a zpracování uranu jsou jednou z nejšpinavějších složek jaderného cyklu. Otevírání nových ložisek uranu nyní či v budoucnosti proto jednoznačně odmítáme,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace. „Vyhlášení této ochrany představuje velmi razantní zásah do vlastnických práv všech majitelů takto dotčených pozemků. Přesto je účastníkem řízení v této věci pouze těžební společnost. Skandální je, že vlastníci jsou z rozhodování o této věci úplně vyloučeni, nemohou se k ní dokonce ani vyjádřit. Jsme proto připraveni zajistit bezplatnou právní pomoc každému, kdo je touto nespravedlností poškozen, a pomůžeme mu věc dostat před Ústavní soud, který by měl uvedený socialistický přežitek zrušit,“ veřejně za Greenpeace slíbil Jan Rovenský.