„Když jsme začínali, tak si člověk nedokázal představit všechno, co ho čeká,“ řekla Dagmar Kubištová. Například sedm let se s rodinou nedostala na dovolenou. Celá domácnost se točí kolem zvířat. Na jedné straně kočky a na druhé psi. „Každá skupina potřebuje jinou péči a jiný přístup,“ vysvětlila Dagmar. Stejně je to i u jednotlivých zvířat. Do útulku se dostanou v různém zdravotním i psychickém stavu. Je pouze na pracovníkovi útulku, aby rozpoznal, jakou péči zvíře potřebuje jako první.
„Nalezený pes je většinou vyplašený. Hodně záleží, jak dlouho byl venku bez pomoci. Často se stává, že je podvyživený a nemocný,“ řekla provozovatelka útulku. Pak se z ní stává napůl veterinářka. Tu nejzákladnější zdravotní péči zvládá sama. Při složitějších případech spolupracuje s veterináři. Ke každému zvířeti postupem času získává velmi osobní vztah. Proto jí velmi záleží, do jakých rukou se dostane. “Když přijde zájemce pro pejska nebo kočičku, chci o něm hodně věcí vědět. Každé zvíře potřebuje a vyžaduje jinou péči a prostředí,“ vysvětlila Dagmar Kubištová. V ojedinělých případech se rozhodla zájemcům nevyhovět.
Čas, který zvířata stráví v útulku, je individuální. Záleží na tom, jak si s potencionálním budoucím majitelem padnou do oka. Obecně se dá říct, že o tom nerozhoduje rasa ani čistokrevnost. Někteří voříšci se v útulku ani neohřejí a například německý ovčák může čekat i několik měsíců.
Každodenní starost nespočívá jenom v obstarání všech obyvatel útulku. „Nejdřív nakrmím zvířata a potom teprve rodinu,“ smála se Dagmar Kubištová. Prý to tak funguje i o Vánocích. K její práci patří i nečekané výjezdy k poraněným nebo opuštěným psům. Když jí policie zavolá, vyráží do pár minut. Při odchytu se může stát cokoliv, ale strach měla jenom v několika případech. Přesto, že ji psi několikrát pokousali, věří jim.. „Nebyla to jejich chyba. Buď to byla chyba majitele nebo také moje,“ hájila je Dagmar. Teď už jí v práci pomáhají i její děti. Plánuje si dovolenou, na kterou by ráda vyrazila. Prý ale maximálně na týden.