Čtenáři se prostřednictvím www.jablonecky.denik.cz mohli ptát na vše, co je o nejstarší jablonecké památce zajímá. Rádi bychou jim touto cestou poděkovali za zájem, který o rozhovor s Romanem Králem projevili.

Tak velký objekt rozhodně nebude moci fungovat bez stálé obsluhy. Pamatujete už nyní na to? Kolik lidí se bude o faru starat, tedy zde pracovat a v jakých funkcích?

Má odpověď bude jen orientační, jelikož je možných více variant, jak vyřešit obsluhu domu. Mým zájmem je, aby z Domu manželů Scheybalových nevzniklo do sebe uzavřené mauzeloum, ale spíše jakési živé kulturní centrum, které bude pracovat s různými cílovými skupinami, obměňovat svou nabídku a efektivně využívat témata, s kterými bude přicházet. Společným jemnovatelem by měla být krajina a kulturní hodnoty regionu.

Věřím, že se nám podaří založit a rozvíjet nazatíženou a otevřenou komunikaci s místními občany i případnými návštěvníky regionu. V rekonstruovaném objektu by se mělo pohybovat zhruba 5 zaměstnanců – v turistickém informačním centru, galerii, památníku a studovně + provozně technický pracovník.

Manžel je na vozíku a tak se vždy zajímáme, jak se při rekonstrukcí pamatuje na imobilní. Řešili jste v projektu i tuto otázku?

Ano, řešili. Přístup do domu a pohyb v něm bude bezbariérový. Takže se těšíme na Vaši návštěvu!

Každá přestavba starého objektu v sobě skrývá úskalí, že se během bouracích prací: a) objeví překážky, se kterými se nepočítalo a bude to stát více peněz a za b) objeví se poklad, ať skutečný či třeba podmalba. Už jste na něco narazili?

Přestože byl spolu s projektem proveden stavebně-historický průzkum, který měl odhalit různé limity, nástrahy a možné komplikace při obnově domu, vždy tomu tak je jen do jisté míry. Nemohlo se vědět, jaká je kvalita základů, co udělá dům, až se „odstrojí“, jak bude vypadat konstrukce pod podlahami, v podkroví, jak budou pracovat stropy, a podobně.

Dnes můžeme říci, že dům vlastně zachraňujeme. Stojí ve svahu a pomalu se po něm posouvá. Byly potřeba statické zásahy, stehovaly se zdi, kotvily podlahy, příložkovaly se či měnily uhnilé trámy, zpevňovaly základy, obcházela se skála, na které dům zčásti stojí, a která do domu mj. přivádí vlhkost. Musel se snížit terén, aby se domu odpomohlo od vlhkosti, soli i tlaku zeminy. Aby se dům zase nadýchl, bylo nezbytné vybudovat novou opěrnou zeď. Současná pokládka vodovodní přípojky přinesla další vícepráce: silnice je totiž podbetonovaná.

Další náklady představuje například archeologický průzkum, který byl vzhledem k významu objektu rozsáhlý. Není také možné opomenout ani kultivaci bezprostředního okolí domu – farní a Getsemanské zahrady. Takže máte pravdu – úskalí je mnoho a ta přinášejí tlak na růst investic. Pokud se jedná o poklad, tak ten jsme neobjevili. Ale zato místo, kde mohl být uložen: Ve zdivu mezi 1. a 2. nadzemním podlažím jsme objevili skrýš, která mohla sloužit k úschově cenností v dobách ohrožení. Budeme se snažit některé nálezy, třeba úlomky keramiky, zpřístupnit i návštěvníků formou menší expozice.

Z čeho bude sestavena expozice manželů Scheybalových?

Neumím bezpečně odpovědět. Nejpravděpodobnější varianta je dlouhodobá zápůjčka z turnovského Muzea Českého ráje, kterému byla svěřena do péče pozůstalost po manželech Scheybalových. V tomto smyslu vedeme jednání. Není to ovšem jediná možnost.

Zajímá mne Getsemanská zahrada. Bude také potřeba některé sochy opravit a kde vůbec jsou?

Všechny sochy kromě té nejvyšší jsou na místě zajištěné proti případné újmě způsobené činností na stavbě. Ta nejvyšší byla restaurována a uložena do depozitáře. Ostatní bychom rádi také rekonstruovali, budeme proto žádat v následujících měsících o prostředky z grantu na obnovu kulturních památek.

Ve faře by měl vzniknout i reprezentační salonek. Na co bude využíván, když má radnice obřadní síň?

Toto není přesný název. Jedná se o tak zvanou „spolkovou místnost“, která by mohla sloužit k občasné činnosti spolků, které se věnují zachování kulturních hodnot a tradic regionu, tedy které do nabídky služeb budoucího Domu manželů Scheybalových logicky patří. Uvažovalo se také využít tuto místnost k občasným oficiálním návštěvám, delegacím, apod. V rámci dispozičních změn v souvislosti s přesunem galerie a turist. inf. centra do objektu se posouvá význam této místnosti směrem k víceúčelovosti. Tedy bude možné mít zde například malý seminář, dílnu…

Často chodím na vernisáže v galerii MY a dost často je sál víc než naplněn. Nyní má být galerie přesunuta do fary. Jak velký prostor je pro ni rezervován?

Pokud se jedná o prostor pro Galerii My, nejde ani tak o metry čtvereční, těch méně nebude, spíše o to, že prostory budou členitější a tvořeny historickým objektem. Výstavy tomu budou muset být přizpůsobeny. Galerie bude mít k dispozici celé první patro. Předpokládám ovšem, že její činnost bude s činností provozovatele památníku, tedy Jabloneckého kulturního a informačního centra provázána, a že si budeme navzájem vycházet vstříc.

Myslím, že v tak krásném prostředí kostela sv. Anny je velmi málo kulturních programů, určitě by byly navštěvované, je tamnádherná akustika, skvělá atmosféra. Změní se to až bude Památník hotový?

Neumím dnes na tuto otázku odpovědět. Ale chápu Vás a myslím, že kostel k faře logicky patří. Dnes, kdy je kostel sv. Anny využíván především ke kulturním událostem a budoucí Dům manželů Scheybalových má podobné ambice, nabízí se znovu toto logické spojení.

Proč se infocentrum přesouvá do fary. Domnívám se, že umístění na radnici je ideální.

Vše je výzvou – záleží na tom, jak se této příležitosti chopíme. Samozřejmě bude třeba nepodcenit navigaci pro turisty, která by je měla přivést do ul. Kostelní. Výhodu vidím v tom, že turistické informační centrum v bývalé faře může posloužit jako brána do Domu manželů Scheybalových, tedy navádět dále návštěvníky do galerie a památníku. Zároveň se jasně „odstřihneme“ od radničního infocentra, s kterým si nás lidé stále pletou, a proto opakovaně odpovídáme na dotazy, které nám nepřísluší. Důvodem stěhování je záměr vybudovat v přízemí radnice obslužnou zónu služeb občanům.

Co všechno najdeme ve faře po znovuotevření?

V přízemí turistické informační centrum s možností posezení, návštěvy zahrady, koupě regionálií, publikací se zaměřením na místní kulturu, apod. V prvním patře galerii, knihovnu, studovnu a spolkovou místnost. V podkroví pak památník věnovaný manželům Scheybalovým a jejich dílu.

Ulice u fary je uzavřena a hodně se tam kope, je to v souvisosti s rekonstrukcí a o co se jedná?

Ano, jedná se o pokládku vodovodní přípojky.

Dala by se vůbec nějak finančně vyčíslit hodnota fary jako Památníku manželů Scheybalových, s galerié a íčkem včetně vybavení, až bude hotova oprava.

Ano, vyčíslit se dá jako soubor investic a majetku. Samozřejmě nevyčíslíme uměleckou hodnotu nejstaršího jabloneckého domu, Getsemanské zahrady a dalších děl, jež budou součástí expozice. Na to nám čísla nestačí. Na to třeba cit, a ten se bez nich obejde.

Proč zrovna modrá fasáda. Jak jste na to přišli? Koho to napadlo?

Fara je památkově chráněný objekt a postupy prácí a použité materiály musí být konzultovány se zástupci památkové péče. Co se týče barevnosti, vycházíme ze stratigrafického průzkumu, který byl prováděn před cca dvěma lety. Ten přinesl dva dochované odstíny – holubičí šeď a zlatý okr. Holubičí šeď na fasádě pochází zhruba z dvacátých let dvacátého století.

Zájmem památkářů i architekta je zachovat poslední funkční ráz památky. Proto pracujeme s holubičí šedí. Chápu, že je někdy vnímána jako modrá. Bylo ovšem zpracováno 11 odstínů, které se znovu mění v závislosti na použitém podkladu. Proto finální rozhodnutí padne až na jaře, kdy bude nová omítka již dostatečně vyzrálá a bude barevně stabilní.