S hejtmanem Martinem Půtou jednala mimo jiné o územním dluhu, který má ČR vůči Polsku. Jde o 365 hektarů, o které se tehdejší Československo „obohatilo" na úkor Polska při narovnávání hranic v roce 1958. Vláda už před časem pozměnila seznam obcí, ze kterých by se měly Polákům pozemky vracet. Na Liberecku jde o les u Chrastavy, pozemky v Bulovce, Řasnici a Heřmanicích. „Jde o dlouhodobý problém a bylo by pro všechny dobré, kdyby se už vyřešil. Rozhodně nechceme kvůli tomu nějak narušovat česko-polské vztahy. Tento problém rozhodně nemá nejvyšší prioritu, Polsko na vrácení pozemků nijak netlačí. Ale vyřešit by se to už mělo," řekla Bernatowicz.

Podle hejtmana Půty je to spíš problém na české straně, protože naprostá většina dotčených obcí s vydáním části svých pozemků nesouhlasí. „Je třeba, aby vláda vytvořila takový seznam pozemků, který bude nekontroverzní. Naštěstí pro obce vláda nemůže schválit ústavní zákon, kterým by pozemky vydala, aniž by s tím dané obce souhlasily," řekl Půta. I podle něj jde ale nyní o marginální problém.

Mnohem závažnější je vyřešení otázky dolu Turów a ohrožení spodních vod na Frýdlantsku a Hrádecku jeho rozšířením. Řeč přišla i na polský úsek železniční tratě mezi Hrádkem a Žitavou, kvůli jehož stavu tam vlaky jezdí krokem.