„Takzvaný český M.A.S.H. navštíví denně asi 30 lidí, a přestože hlavní nápor již opadl, lékaři mají stále spoustu práce,“ uvedl ředitel libereckých záchranářů Stanislav Mackovík.

Záchranáři zhruba v polovině obce, kde trvale žije asi 220 obyvatel, vytvořili centrum pomocí čtyř velkých stanů, v nichž se nachází přibližně 20 lůžek. K dispozici je také auto určené pro zásahy při hromadném neštěstí. Vytvořen byl i provizorní heliport, ten však zatím nebylo nutné využít.

„Ta největší vlna, kdy k nám lidé chodili s drobnými oděrkami a také na infuze, už opadla. Nyní se soustředíme hlavně na rozvoz léků a také jídla. Lékaři toho využijí k tomu, že se k lidem dostanou a mohou odhadnout jejich stav, protože spousta z nich za námi sama nepřijde,“ vysvětlil Mackovík.

Lékaři v těchto dnech provádějí zhruba 25 až 30 zákroků denně. V současné době se už jedná jen o drobná poranění nebo třeba puchýře.

„Bezprostředně po záplavách byly ty oděrky kontaminovány špinavou vodou, to už se teď neděje. Vyskytly se tu i průjmy, ale nebyly nijak akutní,“ podotkl Mackovík.

Záchranáři však museli navázat úzkou spolupráci s psychology. Pro mnoho lidí představovaly povodně velký nápor na nervy a pohled na zničenou vesnici může stále navodit nepříjemné stavy.

„Psychika lidí se nesmí podceňovat. Mnoho z nich pomoc psychologů u nás vyhledává. V neděli tu v obci bylo dokonce šest psychologů a všichni měli napilno,“ popsal situaci Mackovík.

K záchranářům si chodí také hasiči, vojáci nebo dobrovolníci pro občerstvení a energetické nápoje. Dostane se jim i rady, jak dodržovat pitný režim a zabránit tak dehydrataci. V provizorní polní nemocnici je nyní zhruba desítka lékařů, kromě záchranářů libereckého kraje tam operuje i vodní záchranná služba.

„Ta ale ve středu odjede a sbalí si své dva stany. My potom postavíme další náš. Navíc nám dorazí pomoci dvě posádky jihomoravských záchranářů. Určitě tu chceme ještě několik dní zůstat, dokud budeme potřeba,“ sdělil Mackovík.

Podobné stanoviště je také v Chrastavě, lékař by měl dorazit na nějaký čas i do Višňové. Stejné centrum by bylo potřeba v Raspenavě, tam by to však podle Mackovíka bylo velmi nepraktické.

„Ta obec je v podstatě tvořena několika ostrovy oddělenými vodou. Není výjimkou, že se s někým pohodlně přes vodu bavíte, ale pokud se k němu chcete dostat, musíte najet devět kilometrů. Proto tam podobné stanoviště nebudeme budovat, nebylo by to efektivní,“ dodal záchranář Stanislav Mackovík.