Vynášení dožilého inventáře, úklid nepořádku nahromaděného za třicet let nečinnosti. Městské lázně v Jablonci nad Nisou ožily. Pokud se najde smysluplná myšlenka, obnova je možná.

Magistrát začal s vyklízením budovy, která je jedním ze symbolů předválečného Jablonce nad Nisou. Třicet let je obří budova uzavřená s výjimkou let 2015 a 2016, kdy ji oživili lidé ze spolku ArtproProstor.

Současnému vedení msta nedá osud budovy spát. „Lázně jsou památkově chráněný objekt, přál bych si je vrátit do původního stavu,“ sdělil primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele. Proto městští radní pověřili náměstka pro rozvoj města a digitalizaci Jakuba Chuchlíka, aby zajistil zpracování studie proveditelnosti obnovy městských lázní.

Ukázka jídel Podkarpatské restaurace.
V Jablonci otevřeli nevšední restauraci, vaří jen ukrajinská jídla

„Studie by měla na základě srovnatelných příkladů formulovat stavební program a zodpovědět technické a ekonomické otázky realizace a jejich následného provozu,“ doplnila mluvčí magistrátu Jana Fričová. Právě proto začal v týdnu úklid lázní, který bude probíhat několik týdnů. Bude zde též instalován bezpečnostní systém. Do objektu totiž pronikali lidé bez domova.

Budova městských lázní je již téměř třicet let zavřená. Od té doby byla zvažována a připravována celá řada návrhů možného využití. „Žádný z nich však doposud nepřinesl přesvědčivé řešení z hlediska nutného stavebního zásahu či ekonomiky budoucího provozu, a proto také žádný nenalezl potřebnou širokou podporu,“ vzpomněl Chuchlík.

Paradoxně se dosud důsledně neprověřila možnost obnovy původního účelu. Přitom v podstatě identický objekt v Novém Městě pod Smrkem funguje. Stejně jako v Jablonci i v Novém Městě byly lázně postaveny podle projektu význačného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. „Lázně v Novém Městě byly otevřené necelý rok po jabloneckých, tedy v roce 1911, a dodnes slouží stejnému účelu. Na začátku června jsme je navštívili,“ přiblížil náměstek.

Skelné hnojivo společnosti Preciosa Ornela ocení pěstitelé zeleniny, okrasných rostlin i dřevin.
Skelné hnojivo z Desné může pomoci lesům po kůrovcové kalamitě

Tam nabralo vedení Jablonce inspiraci. „Jakkoli se od výstavby proměnily společenské potřeby a nároky, existují příklady úspěšného provozu historických lázní, například v Novém Městě pod Smrkem, jako center odpočinku a podmanivého zážitku,“ vysvětlil Chuchlík.

20. století

Lázně byly vybudovány v letech 1908 až 1909 na počest císaře Františka Josefa a v květnu 1910 byly slavnostně otevřené. Projektem byl pověřený architekt Robert Hemmrich. Veškerá plánová dokumentace včetně stavebního deníku se dochovala.

Až do roku 1960 fungovaly v plném režimu. V tomto roce však došlo k necitlivým, přímo devastačním zásahům do stavby Okresním stavebním podnikem. Bylo zničeno původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě i zasklení oken. Budova byla zbavena všech štukových detailů a plastik, původně vápenná hlazená omítka byla zcela otlučena a nahrazena omítkou břízolitovou, téměř všechny okenní otvory byly vyplněny luxferami. Bylo zničeno původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě, původní zasklení oken. V interiéru zůstala zčásti zachovaná původní bazénová hala, vstupní prostory a schodiště se štukovými detaily.

Řemeslné soboty na Dlaskově statku.
FOTO: Předení na kolovratu nebo výroba kvedlačky. Dlaskův statek ožívá řemesly

Od roku 1996 se hledá nové využití. Z hlediska projektových příprav se nejdále dostal záměr přestavby lázní na knihovnu, který zůstal přibližně před čtrnácti lety ve fázi rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí. V diskuzi s Libereckým krajem se v minulých letech zvažovalo také využití pro návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Objekt byl opakovaně neúspěšně nabízen k prodeji pro soukromé záměry.

Během bezmála třiceti let padlo několik návrhů. Z lázní měla být knihovna, kulturní centrum, wellness centrum pro seniory, poliklinika nebo pivovar.