Ošetřovatelskému týmu uleví od nadbytečné administrativy a profitují z něj především pacienti, na které teď mají sestry logicky více času. „Předchozí systém byl velmi zkostnatělý a sestry byly zatížené nadbytečnou administrativou. Musely zaznamenávat spoustu formálních záležitostí, které přitom měly minimální výstup,“ shrnula argumenty, jež vedly k potřebě zásadní změny ředitelka ošetřovatelské péče KNL Marie Fryaufová.
Každého pacienta, který nastoupí do nemocnice, provázejí dvě dokumentace lékařská a ošetřovatelská. V právě v té sestry musely zdlouhavě vypisovat dotazník s množstvím kolonek. Například zda je člověk pohyblivý, soběstačný, dokáže se sám oblékat a mnoho dalších eventualit, včetně tabulkových diagnóz. Sestry musely vyplňovat i nepodstatné údaje, které personál zdržoval od jiné, důležitější práce. Výsledkem byl málo přehledný soupis s minimálním efektem, který zabíral mnoho času na úkor péče samotné. A to v době, kdy jsou sestry KNL přetíženy náporem pacientů z uzavíraných oddělení okolních nemocnic.
„Dokumentaci jsme zásadně zredukovali a na rozdíl od minulosti zapisujeme jen možná pacientova riziková místa , která jsou zásadní pro poskytování bezpečné a kvalitní ošetřovatelské péče. Soustředíme se pouze na to podstatné a to je velká změna,“ vysvětluje Fryaufová. Pro sestry je nový systém přehlednější, aniž by přitom odporoval předpisům či zájmům pacienta. Naopak. Pacientova dokumentace se totiž denně aktualizuje podle jeho stavu. Při dvou formulářích je to jednoduché a efektivní.
Podle hlavní sestry krajské nemocnice není přitom na vině přebujelé administrativy ministerstvo zdravotnictví. „Ministerstvo nenařizuje, jak má vypadat ošetřovatelská dokumentace, naopak nám dává široký prostor,“ vysvětluje. A tak, když loni vydalo MZČR doporučení na zjednodušení nesmyslné byrokratické zátěže, v Liberci už měly hotovo.
Stejně efektivní jsou i nové Mapy péče, které tu nahradily dřívější několikastránkové standardy. „Teď je to výrazně jednodušší, manuál je vytištěný na jedné straně. Je to stručné a praktické,“ vysvětlila Fryaufová. Zjednodušení už sestry pocítily. „Dřívější dokumentace byla velmi zatěžující a časově náročná. S tou současnou se mi pracuje lépe a je mnohem přehlednější. Mám více času na péči o pacienty. Svoji práci neprovádím v takovém spěchu. Je to úleva, “ pochvaluje si například , všeobecná sestra se specializací Silvie Schwertschalová
Novinkou jsou i chystané videomanuály, které budou mít sestry k dispozici v počítači nebo i ve formě aplikace v telefonu. „Souvisí to s tím, že současná medicína jde strašně rychle dopředu a ne všechno, co se naučí ve škole, je roky stále platné. Někdy jde navíc o postupy, které nejsou na každém oddělení zcela běžné,“ popisuje Marie Fryaufová. Navíc je to i obrana proti určitému stereotypu, provozní slepotě. „Je to, jako když jezdíte každý den po stejné silnici a najednou vám tam dají jinou značku, tak zaváháte. V případě nemocnice nahlédnete do manuálu,“ přirovnává.
Ojedinělý systém vedení ošetřovatelské dokumentace v KNL teď sbírá jedno ocenění za druhým. Novinku nejnověji ocenili v celostátní soutěži Bezpečná nemocnice. Zájem vzbudil nový systém v okolních nemocnicích Seznámit se s ním chce i hlavní sestra ČR.
ROZHOVOR S ŘEDITELKOU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE MARIÍ FRYAUFOVOU
Kolik sestřiček má aktuálně KNL a kolik jich chybí do plného stavu?
V krajské nemocnici by mělo být zhruba 960 sester, do naplnění personálního plánu jich aktuálně chybí asi 60. Důvodem není jejich masivní odchod, ale to, že minulé vedení muselo plánovaný stav z ekonomických důvodů snížit. Jenže tím, jak se péče v poslední době stává náročnější, protože se tu staráme nejen o běžné pacienty z Liberce, ale jako krajská nemocnice s odbornými centry řešíme všechny závažné případy z celého regionu, bylo potřeba plán opět navýšit. A tím vznikl tento deficit. Na druhou stranu tvoří stejný počet žadatelky o práci sestry z Ukrajiny.
To jsem se právě chtěla zeptat, jak to vypadá s projektem, který měl českým nemocnicím pomoci dorovnat stav personálu. Kolik ukrajinských sester tu pracuje?
Aktuálně jich tu od začátku letošního roku pracuje šest a do konce dubna přijedou další čtyři sestry. Jde o zkušené sestry, nebo absolventky s praxí a máme s nimi zatím velmi dobré zkušenosti. Jsou velice pracovité a myslím, že některým našim sestrám by mohly jít příkladem v empatii a komunikaci s pacientem. Jistě, je tu problém jazykové bariéry, ale na něm musí ukrajinské sestry tvrdě pracovat, protože náročné akreditační zkoušky se dělají v češtině. Také našim sestřičkám, lékařům i zdravotníkům patří velké poděkování za to, že je pěkně přijaly. Maximálně se jim věnují, a to nejen po pracovní stránce, ale snaží se jim ve volném čase ukázat naše město i jeho okolí. Všichni chceme, aby u nás zůstaly, abychom pro ně nebyly jen přestupní stanicí pro další nemocnice nebo dokonce země.
close
info
Zdroj: Deník / Kamil Košun
zoom_in
V Liberci je střední zdravotnická a vyšší odborná škola i možnost studia ošetřovatelství na jednom z oborů Technické univerzity. Jaký je v současné době zájem o studium?
Moc se to bohužel v poslední době nezměnilo. Když jsem před lety dělala přijímačky já, hlásilo se nás 300 a brali 90. Obor už bohužel nemá takovou prestiž. Je to fyzicky i psychicky náročná práce, nijak zvlášť finančně ohodnocená. Volbu zaměstnání navíc v nějakých 14 letech ovlivňují i rodiče a řekněte, kdo by něco takového chtěl doporučit svému dítěti? Na druhou stranu, v kom je ta touha pomáhat lidem, nenajde lepší práci.
Jak ten pohled na profesi změnit?
Podle mě je potřeba udělat kampaň pozitiv téhle profese, která je nesmírně různorodá. Není to jen typický obraz sestry u lůžka. Zdravotnictví nabízí nepřeberné možnosti. Máme i laboranty, fyzioterapeuty, rentgenové laboranty, farmaceuty… Širokou škálu ale nabízí i samotná práce sestry. Pokud máte rádi adrenalin, můžete pracovat na těch nejnáročnějších odděleních – na ARO, jednotkách intenzivní péče, nebo jako sálové sestry. Komu vyhovuje klidnější práce, jsou tu běžná oddělení či ambulance. Řekněte mi, v jaké jiné profesi najdete tak obrovskou škálu možností? Ale hlavně je tu jeden obrovský benefit a tím je jistota povolání. A pak to, že ve zdravotnictví vidíte bezprostředně výsledek své práce v tom, jak se pacient cítí, i když nemusí být ještě vyléčený. Už i to, jak se k němu chováme, mu přináší pocit jistoty a úlevy. A to dává naší práci obrovský smysl. V kolika profesích tohle můžete říct.
Pro řadu lidí je přesto ale rozhodující finanční ohodnocení. Nezajímá mě ani tak průměrný plat, protože to je stejně jakési abstraktní číslo. Důležité je, kolik má člověk na výplatní pásce. V jakém rozpětí se tyto částky pohybují v KNL?
Na intenzivním oddělení může mít specializovaná sestra základ až 31 tisíc, k tomu šest tisíc příplatek za směnný provoz, přes dva tisíce na osobních příplatcích, k tomu v průměru pět tisíc za víkendy a svátky. Na standardním oddělení je nástupní plat absolventky 26 tisíc, se všemi příplatky za směnnost a svátky nebo péči o seniory to může dělat 36 až 38 tisíc. Jistě, za tak náročnou a odpovědnou práci by si sestry bezpochyby zasloužily víc, ale myslím, že v rámci možností to vůbec není tak špatné.
Co kromě finančního ohodnocení sestrám můžete nabídnout?
Každou novou posilu, ať je to sestra, ošetřovatelka, sanitář či jiný zdravotnický pracovník rádi přivítáme v našem týmu v liberecké nebo turnovské nemocnice. Snažíme se vytvářet přátelské prostřední, aby dobrá pracovní atmosféra vytvářela optimální klima pro kvalitní a bezpečnou péči o naše pacienty. Nebráníme se ani zkráceným pracovním úvazkům a jsme otevřeni všem, kteří v profesi zdravotníka vidí smysl a vykonávají ji i srdcem.
