Od začátku koronavirové epidemie onemocnělo v Libereckém kraji 194 lidí, 140 z nich se uzdravilo, pouze 31 lidí z celkového počtu nemocných muselo být hospitalizováno. „Většinou šlo o starší ročníky, nejmladší byl narozený v roce 1941,“ uvedl primář infekčního oddělení Krajské nemocnice v Liberci Adam Vitouš.

Podle primáře šlo o pacienty, u nichž v průběhu choroby došlo ke zhoršení stavu. „Potřebovali kyslík, infúzi, zvláště pokud šlo o lidi v pokročilém věku,“ přiblížil Vitouš. Mezi vyléčenými byla i 92letá žena.

Někteří pacienti byli hospitalizováni jen velmi krátce, den či dva. Podle primáře šlo hlavně o to zjistit skutečný stav, pokud měli subjektivní potíže s dušností. Svou roli v tom mohla sehrát i psychika, většinou byli druhý den propuštěni.

LÉČBA PLAZMOU

Šest pacientů bylo naopak hospitalizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) krajské nemocnice. Tam teď leží už poslední z nich, poslední testy ale prokázaly, že na covid- 19 už není pozitivní. Pacient měl kromě covidu i další vážné problémy a lékaři ho museli napojit na umělé dýchání.

Minulý pátek začali pacientovi podávat krevní plazmu, kterou získali od vyléčeného mladíka z Českolipska. Jeho krev už totiž obsahuje protilátky na koronavirus. Léčbu zahájili minulý pátek, výsledky už lékaři znají. Přesto z nich ale nechtějí vyvozovat předčasné závěry. „Pacient už není pozitivní, ale stejně jako v případě jiné experimentální léčby nelze vyvozovat závěry z jediného případu,“ uvedl mluvčí KNL Václav Řičář. Podle primáře oddělení Dušana Mormana je podobně jako při podávání léku Remdesivir velmi obtížné určit, co u daného pacienta v případě uzdravení vedlo ke zlepšení stavu. „Rozhodně je to ale možnost, kterou bylo vhodné vyzkoušet,“ upřesnil.

Tento druh terapie testují i další nemocnice ve světě – v Itálii, Číně či USA. U nás s ní začali v Praze, z krajů zatím probíhala jen ve Fakultní nemocnici Olomouc a Krajské nemocnici Liberec.

Základem je najít vhodného dárce. Ukazuje se totiž, že ne každý, kdo nemoc prodělal, má v krvi dostatečné množství protilátek.

Dárcem krevní plazmy s protilátkami se v daném případě stal 23letý Jonáš J. z Českolipska, který byl v pořadí sedmým potvrzeným případem onemocnění covid-19 v Libereckém kraji. Paradoxem je, že onemocnění, kvůli kterému byl ve svém okolí nesmyslně šikanován on i jeho rodina, teď pomáhá k uzdravení jiného člověka.

Mladík se nakazil pravděpodobně v Brazílii. Původně mířil do Peru, kde chtěl jako dobrovolník pomáhat domorodým dětem v začleňování do většinové společnosti. Na cestu šetřil půl roku. Ke svému cíli se ale už nedostal, protože jednotlivé státy začaly postupně uzavírat své hranice. Vrátil se tedy po několika dnech přes Londýn a Berlín zpět do Česka. „Z nemocnice se mi ozvali sami, že mají pacienta v kritickém stavu a že by plazmu potřebovali,“ vysvětlil pro TV Prima mladík.

Průběh onemocnění popsal už dříve na Facebooku jako těžší chřipku se silnou bolestí hlavy. Přestože zodpovědně dodržoval po celou dobu léčby karanténu a nevycházel z domu, čelil nevybíravým útokům.

SOUBĚH CHOROB

Nemoci podlehli v našem kraji tři pacienti s diagnózou covid -19 (čtvrtý uváděný byl z Královéhradeckého kraje). Podle primáře Adama Vitouše šlo ale primárně o pacienty, kteří před koronavirovou infekcí čelili těžkému onemocnění. „Dva z nich měli velmi závažné onkologické onemocnění, jeden zemřel na selhání srdce, “ připomněl primář Vitouš. Na jeho oddělení leží i lidé s chřipkou. „Každý rok je to jiné, měli jsme jich tu i stovku za sezonu, ale v průměru je to ročně kolem padesáti hospitalizovaných pacientů s těžším průběhem chřipky,“ dodal. „Pokud koronavirus nezmizí – a on nezmizí, stejně jako nezmizí chřipka – tak počet nemocných ke konci roku pravděpodobně opět stoupne. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se už přes celou zimu celá republika asi nezavře,“ poznamenal s tím, že mnohem větší dopad má koronavirus na psychiku a ekonomiku.

Jen ztráta krajské nemocnice v důsledku opatření je od začátku letošního března zatím na 30 milionech korun.