Můžete popsat okolnosti vzniku Zašíwárny?
Začalo to postupně. Nejdřív u mě doma, kam jsem zvala holky, které se chtěly naučit šít, nebo to už trochu uměly, ale potřebovaly s něčím pomoct. Pak jsem začala mít kurzy jednou za 14 dní v mateřském centru Lewandulka a nakonec se rozhodla otevřít Zašíwárnu v centru města.

Měla jste předtím se šitím zkušenosti?
Šít mě baví od malička, a tak to byla celkem jasná volba při výběru střední školy. Šla jsem do Liberce na střední textilní průmyslovku. Tahle škola mi dala hrozně moc. Dále jsem vystudovala obor netkané textilie na Technické univerzitě. Po škole jsem nastoupila do oboru automotive a přestala na chvíli úplně šít. Ale s narozením první dcery jsem se k tomu opět vrátila. Dřív jsem ráda šila ty nejsložitější věci, chtěla jsem se to všechno naučit. S dětmi zase ráda šiji spíše jednoduché věci, baví mě vymýšlet to tak, aby to bylo co nejefektivnější.

V čem vám šití tolik učarovalo?
Baví mě nejenom šití, ráda prostě dělám něco rukama. U šití se mi líbí, že je celkem rychle vidět výsledek.

Zašíwárna existuje od roku 2017. Jak moc se za tu dobu změnila?
Moc se to nezměnilo. Přibyly nám nové stroje díky podpoře města a kraje. Ale cítím, že je potřeba změnit to víc, chtěla bych najít nějaké jiné místo. Větší a světlejší.

Čekala jste, že projekt bude mít úspěch a vydrží?
Věřila jsem tomu, ale trochu se bála. Můj muž mě ale podpořil, ať to zkusím, a tak jsem se do toho pustila.

Jak vás napadlo zakomponovat do názvu „w“?
Název vznikl už u mě doma, kam jsem si koupila na dveře pokoje krásnou ručně malovanou ceduli Zašívárna. Nic lepšího mě nenapadlo, když jsem vytvářela kurzy v mateřském centru. Bohužel doména zašívárna byla obsazená, a tak jsem tam dala „w“. Je to vlastně jako steh na šicím stroji, kterému se říká cik cak.

Zašíwárna ale není jen šicí dílna. Co dalšího zde najdu?
Kromě toho, že si u nás můžete něco ušít nebo se jen poradit, děláme opravy oděvů a šijeme na zakázku. Pořádáme kurzy háčkování. Dále u nás můžete koupit textilní materiál a už hotové výrobky místních tvůrců nebo zajímavé knihy s textilní tematikou.

S jakými tvůrci spolupracujete?
Jsou to spíš menší tvůrci, začínající nebo to dělají jen ve volném čase. Já si nerada kupuji oblečení přes internet. Musím si ho prostě osahat, a tak mi přišlo fajn nabídnout kousek prostoru pro hotové výrobky. Ne každý má chuť a čas si něco ušít a tyto hotové výrobky pak často slouží jako inspirace pro ty, kdo přijdou šít. Velice zajímavým tvůrcem je XStyle originální kšiltovky ušité v Liberci.

Mají lidé zájem o kurzy šití?
Nejpopulárnější jsou asi kurzy pro úplné začátečníky, ale zájem je i o ty pro děti, které mají formu kroužku na celé pololetí.

Chodí do kurzů jen ženy, nebo se objevují i muži?
Občas i nějaký muž, ale je to spíše ojedinělé.

Mohu přijít na kurz i já, který v životě na stroji nešil a umí si maximálně přišít knoflík?
Určitě můžete, stačí mít chuť se něco nového naučit.

Lze vysledovat trend, že si lidé buď ušijí něco rádi sami, nebo alespoň koupí originální výrobek od regionálního tvůrce?
Já se pohybuji mezi lidmi, kteří to tak mají, ale jestli je to v celé společnosti, to nevím.

Sledujete aktuální módní trendy a technologické postupy?
Aktuální módní trendy nesleduji. Před časem jsem objevila módní návrhářku Táňu Havlíčkovou a její metodu OctoCodes, našla svůj styl oblékání, ve kterém je mi fajn, a nepotřebuji být oblečená podle nejnovějších trendů. Technologické postupy mě ale zajímají.

Jak se stavíte k Tatrhům a akcím podobného ražení?
Mám je moc ráda, Tatrhy se mi moc líbí a obdivuji organizátorky za jejich nápad.

A na závěr, proč bych měl navštívit Zašíwárnu?
Jestli se chcete na chvíli někam zašít, tak přijďte a můžete si něco ušít nebo si nechat něco ušít.