Letní čas se v ČR používá každoročně od roku 1979, kdy platil od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září. V roce 1996 byl v souladu s praxí v ostatních státech EU o měsíc prodloužen.

Důvodem k zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie, protože je večer déle světlo. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříž však v minulých letech opakovaně řekl, že na spotřebu elektřiny letní čas pravděpodobně nemá žádný vliv.

Začalo se to měnit po roce 1989, kdy se postupně zmenšoval rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě. „Po 13. týdnu, kdy se ve většině případů mění čas na letní, dochází k poněkud strmějšímu poklesu spotřeby elektřiny, než odpovídá nástupu teplejšího počasí, ale tento pokles nemá dlouhé trvání a po třech týdnech je eliminován," uvedl Kříž.

Na změnu času si lidé zvykají asi týden

Přechod na letní čas a zpět vyvolává spory o to, jak tyto změny prospívají či škodí lidskému organismu. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé zvykají asi týden. Hůře si prý zvykají na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.

Loni na na podzim v Senátu ohlásili iniciátoři pestrý start petice proti střídání zimního a letního času. Petice má formu evropské občanské iniciativy a tehdy se k ní formou předběžné registrace připojilo v ČR a na Slovensku asi 7000 lidí. Aby se peticí zabývala Evropská komise, musí organizátoři sehnat aspoň milion podpisů.

České dráhy uvedly, že změna času ovlivní jízdní dobu 13 nočních vlaků. Kvůli posunu o hodinu dopředu pojedou s hodinovým zpožděním. Část zpoždění se dopravce pokusí snížit zkrácením pobytu souprav ve stanicích. Tato opatření ale nebudou na úkor návaznosti spojů. Jednotlivé vlaky na sebe počkají. Regionální vlaky vyjíždí nejdříve ve čtyři hodiny ráno, takže se jich posun času nedotkne.