V soutěži Stavba čtvrtstoletí má liberecká univerzita dvě želízka

S polečné nemají jen to, že stojí jen pár metrů od sebe, ale také to, že se obě ucházejí o vítězství v architektonické soutěži Stavba čtvrtstoletí. Jde o dvě budovy liberecké Technické univerzity v první z nich, pojmenované jako budova L, sídlí laboratoře Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Druhá budova (G) se stala jednou z hlavních univerzitních budov, kde se kromě učeben nachází také hlavní univerzitní aula.

Budova L v Bendlově ulici se začala stavět v roce 2010. „Předtím tam stála stará zrušená kotelna a pod ní plechové haly. Šlo tedy o novostavbu na zbořeništi,“ popsal kvestor Technické univerzity Vladimír Stach. Sedmipodlažní budova na svažitém pozemku podle návrhu architekta Martina Šamla byla dokončená v roce 2012.

Její výstavba vyšla na 655 milionů korun, z čehož většinu pokryla evropská dotace. Při otevření ji tehdejší rektor univerzity Zdeněk Kůs označil jako „dům plný lidí a plný přístrojů“. V soutěži Stavba roku Libereckého kraje 2013 získala budova druhé místo.

Bezobalové nakupování je moderní trend. Dokazuje to i Hana Urbanová

Budova G byla otevřena na začátku akademického roku v roce 2014. Vyrostla na Studentském náměstí, které svým vznikem dotvořila, a stala se jedním z hlavních center univerzitního dění. „V budově G jsme získali mnoho poslucháren a učeben, a také velkou aulu, kterou jsme do té doby neměli. Aula je použitelná pro velké přednášky, pro akce jako jsou promoce, nebo koncerty,“ popsal kvestor Stach. V moderní aule s kapacitou 350 lidí se kromě univerzitních obřadů a akcí konají i kulturní akce pro veřejnost, v letošním roce třeba festival filmů o lidských právech Jeden svět. Takzvané „Géčko“ vzniklo podle návrhu architekta a jednoho ze zakladatelů liberecké fakulty architektury Jiřího Suchomela. Skrz budovu prochází velké schodiště, kterým je z kampusu možné pokračovat směrem do Harcova a na tamní koleje. Náklady na stavbu byly vyčísleny na zhruba 240 milionů korun.

Univerzitní budovy jsou jedinými zástupci Libereckého kraje v soutěži Stavba čtvrtstoletí, ve které soutěží desítky staveb z celé republiky.

Budovy jsou navržené kvalitně, uživatelsky ale nejsou dokonalé

Kvestor Technické univerzity v Liberci Vladimír Stach přibližuje v rozhovoru pro Týdeník Jablonecko vznik dvou univerzitních budov, které se uchází o titul Stavba čtvrtstoletí, a také další univerzitní plány do budoucna.

Jaké bylo pozadí vzniku obou přihlášených budov?
Už na začátku století jsme si nechali zpracovat generel rozvoje univerzity, který měl za úkol zmapovat všechny univerzitní pozemky a možnosti jejich využití s ohledem na potřeby, které univerzita deklarovala. Jedna z těch potřeb byla výstavba laboratoří, které byly absolutně nevyhovující.

Další potřebou byla budova G?
Ano, budova G se ale v generelu neobjevila poprvé, její záměr se objevil už někdy začátkem osmdesátých let. Mělo se jednat o výukový objekt, který měl koncentrovat kapacity sem do kampusu. Měli jsme totiž objekty v ulicích 1. máje a Sokolská, které stály mimo areál, byly nevyhovující svojí dispozicí.

FOTO: Liberec žije tanečním mistrovstvím. Atraktivní podívaná potrvá do soboty

Jak se stavby osvědčily?
Budovy jsou navrženy dispozičně kvalitně, fungují, provozně vyhovují a jsou naplno využívané. Laboratoře a učebny jsou moderně vybavené a udržované. Uživatelsky ale nejsou dokonalé. Díky použitým oknům jsou obtížně větratelné. Budovy by neměly být jen hezké zvenku, ale měly by poskytovat i uživatelský komfort pro lidi, kteří v nich pracují.

Univerzita má stále budovy i v centru města, chystá se nějaký další přesun do kampusu?
Ve městě už máme jen dvě budovy, budovu P v Komenského ulici, ta je po kompletní rekonstrukci a slouží bezproblémově, protože byla stavěna jako školská budova, a také budovu H ve Voroněžské ulici. Ta je v horším stavu a není dispozičně vyhovující, protože jde o kancelářský objekt. Vedení univerzity teď řeší, zda má budovu zrekonstruovat, nebo zda ji máme opustit. V této souvislosti řešíme další rekonstrukci v hlavním areálu, ta se týká budovy bývalých laboratoří, což je poslední nerekonstruovaná stavba v areálu.

Chystá univerzita i nějakou další výstavbu? Třeba nových ubytovacích kapacit?
S ohledem na stávající počet studentů i na předpoklad jejich maximálního počtu to nepředpokládáme. Dá se říct, že koleje kapacitně vyhovují. V současné době řešíme rekonstrukci sportovišť v areálu stadionu.

Na liberecké radnici se řeší možná výstavba parkovacího domu mezi Fibichovou a Bendlovou ulicí. Město by ho chtělo postavit kvůli parkovacím místům pro návštěvníky zoologické zahrady a plánuje i spolupráci s univerzitou. Jak se k tomu stavíte?
Parkovací dům se řeší už léta. Botanická i zoologická zahrada potřebuje parkovací plochy v nepracovních dnech a my v pracovních dnech, čímž bychom se vhodně doplňovali.

FOTO: Zámeček padl, Jablonec přišel o zajímavou stavbu

Potřebuje univerzita nová parkovací místa?
Situace s parkováním je zde kritická, částečně proto, že sem jezdí autem třeba i studenti z Harcova, což mi přijde zbytečné, ale jim ne. Částečně je to způsobené i tím, že město postupně rozšiřuje parkovací zóny a my tak dnes fungujeme i jako parkoviště pro lidi, kteří jdou do nemocnice a jejího okolí. Pro nás je vyřešení parkování klíčovou záležitostí.

Je univerzita připravena na výstavbě nějak podílet?
Jsme připraveni podílet se minimálně tím, že poskytneme pozemek, který je v našem vlastnictví. Pokud bychom tam měli vyhrazená nějaká místa pro zaměstnance a návštěvy univerzity, asi bychom byli schopni se podílet i finančně.