Rozebrat varhany, které mají 1753 píšťal, sbalit je do beden, naložit a odvézt třeba do Kutné Hory – Sedlce a tam je zase vybalit a složit, není legrace. Své o tom může vyprávět Bohumil Žloutek, varhanář ze Zásady.

Pracujete nyní na varhanách do katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci. Jak dlouho taková výroba trvá?
Pracujeme na tom asi přes rok a půl v dílně a potom ještě na místě, kde je nainstalujeme a znovu naladíme v akustice toho prostoru. Trvá to asi tři až čtyři týdny. Celkově se dá říci, že výroba trvá přibližně dva roky.

Kolik lidí se na výrobě podílí?
Pracujeme ve čtyřech, tu montáž děláme všichni, ladění jen já s otcem.

To musíte mít velice dobrý hudebních sluch.
Ano, bez toho by to nešlo. Jsem rád, že jsem ho pochytil. Bez něho bych k tomu musel mít člověka, který by varhany naladil. Se svým sluchem je to lepší.

Jak jste se k varhanám vlastně dostal?
Dělal jsem s tátou od malička v dílně. Jsem už třetí generace naší firmy. Děda se vyučil varhanářem a ve čtyřicátých letech minulého století založil firmu. Je to rodinná tradice.

Hrajete také na varhany?
Ano. Sice se mi nechtělo učit když jsem byl malý, ale teď jsem rád, že to umím. Ke každým novým varhanám se naučím další skladbu.

Jakou hudbu máte nejraději a jakou skladbu jste nacvičil pro varhany, které budou putovat do Kutné Hory?
Líbí se mi barokní hudba, Johann Sebastian Bach. Na tyhlety varhany jsem si nacvičil ale tokátu C-mol od francouzského skladatele Léona Boëllmanna.

Kdy varhany povezete do katedrály?
Část tento týden. Ve středu nebo ve čtvrtek. Naložíme to na velký náklaďák, všechno zabalené v dřevěných bednách. Píšťaly každou zvlášť do vaty a do papíru. Je jich 1753, nejdelší měří 5,2 metru, nejmenší 1 centimetr. Balíme to tak 14 dní.

Co je na výrobě varhan nejtěžší?
Dát píšťalám správný zvuk, správný tón. Aby šla mechanika dobře ovládat, aby se varhaník moc nenadřel. On otvírá klávesami ventily, které přivádějí nebo uzavírají vzduch k píšťale. Převody musejí jít lehko, aby ty ventily nebyly příliš těžké. Jednoduché také není, když děláme nové varhany do staré skříně a musíme se přizpůsobit prostoru. Tu původní skříň v Kutné Hoře jsme teď museli o 16 centimetrů zvětšit, abychom měli víc místa. Každý centimetr je dobrý.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře Sedlec

Katedrála byla v roce 2001 zařazena do programu "Záchrana architektonického dědictví ČR". Tímto okamžikem svitla naděje, že se tato památka dočká celkové obnovy. Katedrála je od roku 1995 zapsána na seznamu památek UNESCO. Program záchrany pokračoval v roce 2002 - 2008. Od roku 2009 je katedrála přístupná veřejnosti s tím, že ještě probíhají dokončovací práce restaurátorů na některých oltářích v závěru katedrály.

Rok 2003
Dokončili restaurování oken severní strany hlavní lodi (práce ve výšce 25m) a horní poloviny západní části transeptu. Největším problémem bylo zajištění přístupu k oknům. Zvolili pokusně lešeňovou věž systému PERI, která je pojízdná i při výšce 25 m. Systém pojízdného lešení se velmi osvědčil. Okna zrestaurovali v plánovaném rozsahu. Dále provedli kompletní restaurování severní horní část hlavní lodi a transeptu na severu.

Rok 2004
Probíhalo odvlhčení jižní stěny hlavní lodi (odkop zeminy, instalace nopové folie a úpravy terénu). V hlavní lodi proběhlo restaurování vitráží oken. Na exteriéru restaurovali kamenného pláště jižní stěny hlavní lodi a části transeptu. Práce na opravě krovu severního bočního dvoulodí byly dokončeny v červenci. Zahájili restaurování jižní kaple Panny Marie, restaurování fresek, včetně oprav omítek.

Rok 2005
Prioritou bylo urychlení prací v interiéru katedrály. Přípravné práce v interiéru byly zahájeny již v roce 2004 stavbou lešení v hlavní lodi katedrály. To umožnilo přístup do klenby a provedení detailního průzkumu. V interiéru proběhlo restaurování omítek v hlavní lodi katedrály. Prostor hlavní lodi se dočkal výmalby. V jižním bočním dvoulodí je dokončena oprava omítek. Severní boční dvoulodí je již vymalováno. Pokračovalo též restaurování boční kaple P.Marie. Dokončena je oprava boční kaple 14 ti sv. Pomocníků. Proběhlo též restaurování barokní zpovědnice "D" a jednoho pole kostelních lavic.

Rok 2006
Byl restaurován interiér v rozsahu transept včetně výmalby a severní boční schodiště, které zajišťuje přístup na hlavní kůr. Okna byla restaurována v nejnutnějším rozsahu v návaznosti na práce v interiéru (tři velká okna transept východ. Na exteriéru pak jen příslušná část u restaurovaných oken. Byla restaurována také hlavní freska v křížení hlavní a příčné lodi. Pokračovalo i na restaurování mobiliáře (fresky, oltáře, lavice a osvětlení).

Rok 2007
S předstihem začal průzkum a některé práce (čištění). Na počátku března zahájili realizaci odvodnění výkopovými prácemi. Proti původním předpokladům se v těsné blízkosti základů objevilo středověké pohřebiště z doby založení kláštera. Některé z hrobů zasahují pod základy katedrály. Také se nalezl (poklad) 61 stříbrných grošů z doby Václava II.Tím se realizace zkomplikovala z důvodu provedení záchranného archeologického průzkumu. Po jeho realizaci bylo dokončeno odvodnění t.j. snížení terénu na úroveň vnitřní podlahy, vytvoření drenáže tvořené vápencovým štěrkem a obnovení dešťové kanalizace.V interiéru proběhlo restaurování vnitřních omítek a štuků v rozsahu: presbytář včetně klenby, jižní boční schodiště, a cca 80% polygonálního závěru katedrály. Byly restaurovány dvě kaple závěru včetně oltářů a nástropních fresek. Okna byla restaurována v horní části presbytáře a části závěru katedrály. Na exteriéru proběhlo restaurování pláště v horní části presbytáře v rozsahu tří velkých oken. Tím byly práce na presbytáři ukončeny.

Rok 2008
Po zkušenosti z roku 2007 s archeologickými nálezy při realizaci odvodnění v závěru katedrály, bylo před realizací odvodnění severní stěny přistoupeno k archeologickému výzkumu již s předstihem. Byly provedeny archeologické sondy u severní stěny, které potvrdily předpokládané pokračování středověkého pohřebiště i v tomto prostoru. Po dokončení archeologického průzkumu v březnu zaháli vlastní práce na realizaci odvodnění severní stěny. V interiéru byly ukončeny opravy omítek a štuků. Nyní se instalují oltáře v polygonálním závěru katedrály, což je poslední část opravy. Byly restaurovány okna v závěru katedrály a tím bylo ukončeno restaurování všech oken katedrály. Je ukončeno restaurování kamenného pláště exteriéru. Dokončeno je též restaurování boční kaple Panny Marie. Dá se konstatovat, že v hrubých rysech je katedrála Nanebevzetí P. Marie v Kutné Hoře Sedlec po sedmi letech obnovena.

Rok 2009
Od 1. dubna je katedrála přístupná pro veřejnost. Ještě probíhají některé dokončovací restaurátorské práce v interiéru a příprava rozšíření expozice.

www.sedlec.info

Katedrála je největší stavbou z přelomu 13. a 14. století v Čechách

Stavba katedrály byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou na našem území a do dokončení dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla též stavbou největší.

Katedrálu postavili sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. Stavbu katedrály zahájili kolem roku 1280 a ukončili 1320. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci. Gotický chrám zasvěcený Panně Marii byl postaven opatem Heidenreichem přibližně v letech 1290-1320. Tato první česká katedrála nese pečeť severofrancouzské katedrální tradice a vedle nedochovaného konventního kostela ve Zbraslavi je největší stavbou z přelomu 13. a 14. století v Čechách.

Chrám má podobu latinského kříže: na 50 metrů dlouhé pětilodí navazuje trojlodní transept a katedrální ochoz s věncem kaplí. Celková délka sedleckého chrámu je 87 metrů. V souladu s přísnými cisterciáckými předpisy postrádá katedrála věž, barevná okna i výraznější vnitřní a vnější výzdobu. Vyznačuje se strohostí a čistotou tvarů v promyšlených proporcích, jejichž cílem je soustředit pozornost věřících na dění v chrámu a nerozptylovat ji doprovodnými vjemy.

Gotická podoba chrámu se bohužel nedochovala v úplnosti. V roce 1421 byl kostel pobořen a zůstal v troskách až do konce 17. století, kdy se ho rozhodl obnovit opat Jindřich Snopek. Rekonstrukci zpočátku prováděl architekt Pavel I. Bayer z Jihlavy, později byl přizván Jan Blažej Santini Aichl. Obnova byla provedena v duchu Santiniho barokizující gotiky, která nenarušila původní dojem gotické katedrály, nýbrž ho dynamicky rozvinula.

Vnitřní výzdoba chrámu pochází z první poloviny 18. století a podíleli se na ní malíři P. Brandl, M. L. Willmann, J. K. Liška, J. J. Stevens ze Steinfelsu, J. T. Supper, sochař M. V. Jäckel a další. Po zrušení cisterciáckého kláštera byl kostel zavřen, ale později převzal farní funkce za zabořený kostel sv. Filipa a Jakuba, který stával nedaleko.

Katedrála je otevřena do 31. října každý den 9-17 hodin, v neděli pouze 12 - 17 hodin.

autor Michaela Jandejsková www.sedlec.info