První smlouva řeší Dohodu o narovnání, podle které má společnost Grepa získat z městské kasy více než dva miliony korun za datové služby poskytované v souvislosti s městským kamerovým a dohlížecím systémem. Grepa totiž provozuje datové toky do kamerového systému od roku 2016 bez smlouvy s městem, které dosud nemělo žádný podklad k tomu kolik a jak platit. Městský kamerový systém tak Grepa provozuje zdarma už čtvrtým rokem. „Grepa neustále síť servisuje, platí elektřinu, a to vše zcela zdarma. Firmu provoz kamerového systému doslova vysává,“ popisoval Milan Kroupa situaci ještě z pozice primátora.
Druhý materiál řeší návrh smlouvy s firmou Grepa na další čtyři roky za totéž. Celková cena poskytovaných služeb pro provoz všech kamerových bodů a všech klientských pracovišť podle ní činí rovněž dva miliony korun.
Opozici se postup nelíbí
Podle opozičních zastupitelů ze sdružení Společně pro Jablonec se jedná o nestandardní postup. „Dohoda vznikla narychlo, je předkládána po řádném termínu takzvaně na stůl a v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva nebyla projednána finančním výborem,“ přiblížil zastupitel a člen finančního výboru Jakub Macek.
Opozici se nelíbí ani dělení smluv. „Dohoda se jeví jako účelové dělení zakázky tak, aby se vešla do dvoumilonového limitu podle zákona o veřejných zakázkách, a tím odpadla povinnost vypsat výběrové řízení,“ řekl bývalý náměstek pro ekonomiku a majetek Štěpán Matek.
Společně pro Jablonec trvá na tom, že spor může vyřešit pouze soud, který rozhodne, zda má Grepa na platbu ze strany města nárok. Zároveň opoziční zastupitelé požadují, aby byl provoz kamer vrácen do rukou města.
Společnost Grepa navázala datové toky na městský kamerový systém v letech 2010 až 2016 nejprve na základě smluv s firmou Telmo, která v roce 2010 získala zakázku na dodávku kamerového systému pro město Jablonec. Společnost Telmo dodala kamerové body a jako subdodavatele na provoz datového toku si vybrala společnost Grepa. Ta hned na začátku přepojila některé kamery na svou optickou síť. Provoz byl smluvně zavázán mezi oběma společnostmi.
V roce 2016 snesli pracovníci Grepa Networks antény z radniční věže kvůli její rekonstrukci a přepojili na optickou síť společnosti další kamerové body. V té době ale kontrakt mezi oběma společnostmi skončil, kamerový systém přešel na město a Grepa provozovala datové toky zadarmo. Přestože se obě strany, tedy město a společnost Grepa, snažily na platbách za dodávku dat domluvit, nestalo se tak. Coby primátor pak jednatel společnosti Grepa Milan Kroupa demonstroval ovládnutí kamerového systému jeho vypnutím.
„V této chvíli společnost zajišťuje datové přenosy pro městský kamerový systém na čtyřiatřiceti místech, nicméně město jí za tyto služby neposkytuje žádné plnění,“ potvrdil za oddělení právní a veřejných zakázek jabloneckého magistrátu Jiří Kučera.
Dělení smluv
Opozici se nelíbí dělení smluv. „Dohoda se jeví jako účelové dělení zakázky tak, aby se vešla do dvoumilonového limitu dle zákona o veřejných zakázkách, a tím odpadla povinnost vypsat výběrové řízení,” vysvětlil bývalý náměstek pro ekonomiku a majetek, jablonecký zastupitel Štěpán Matek.
Společně pro Jablonec trvá na tom, že spor s firmou Grepa může vyřešit pouze soud, který rozhodne, zda společnost Grepa má nárok na platbu ze strany města a v jaké výši.
Zároveň opoziční zastupitelé požadují, aby byl provoz kamerového systému vrácen opět do rukou města.