Při pobytu, jenž dostaly jako cenu, si děti vyzkoušely řadu výtvarných technik. Vyrobily si obří vesmírnou hru a na hrnčířském kruhu vytočily „létající“ talíře. Protože se pobyt konal v náhradním termínu a nepřihlásili se všichni, které porota vybrala, rozšířily prořídlé řady autorů nejzajímavějších obrázků děti ze Základní školy ve Smržovce. Sešla se tak parta osmi nadaných dětí.

Do kreslení se pustily už v pátek při zahájení, kdy ztvárnily svého kamaráda mimozemšťana. Celou sobotu tvořily pod vedením výtvarníka Františka Teichmanna. Dále vytvářely abstraktní obrázky z barevných písků. „Nejvíc mě ale bavilo točení na kruhu. Je to pěkná makačka,“ prozradil Lukáš Míčka, třeťák ze Smržovky. Pobyt skončil v neděli. „Podobný víkend čeká i na kluky a holky, kteří vyhrají letošní soutěž,“ řekl Lubomír Vejražka, spoluzakladatel Sněženky. „Obrázky na téma Ufoni děti mohou posílat do 10. června,“ dodal.

Výtvarné centrum Sněženka

Projekt Výtvarného centra se věnuje tělesně postiženým dětem. Jejich život je ztížen omezeními, své cíle většinou nedosáhnou bez vnější pomoci. Nemají vždy možnost zabývat se činností, která by je uspokojovala. Přitom pro jejich vývoj je důležité dosahovat hmatatelných výsledků. Kdo pozná v dětství úspěch a dobrý pocit z vykonaného díla, bude k obdobným prožitkům směřovat i později. Společnost nebere vždy tyto děti jako rovnocenné partnery a nerozumí jim. Mnozí k nim zaujímají vyhýbavý postoj. Tyto problémy tu se snaží řešit.

Dětem pomáhají výtvarnou činností k nalezení pozitivního vztahu k životu a vnitřnímu uspokojení, aby pochopily důležitost vlastní iniciativy pro vstup do života. Pomocí výsledků výtvarné činnosti přibližují také lidem nelehký život těchto dětí. To je důležité, neboť řešení problematiky nespočívá jen ve financích, ale též ve vstřícném postoji veřejnosti. Možnost zapojení do společnosti a vnitřní naplnění jsou nezastupitelné.

V Centru se při pobytech setkávají postižené i zdravé děti a pod vedením výtvarníků získávají zkušenosti v samostatné tvorbě. Centrum se nachází v přírodě, atmosféra je zde příjemná, což podporuje motivaci k tvorbě a napomáhá výsledkům práce. Ty se objevují na výstavách, v kalendářích, sdělovacích prostředcích apod.

První etapu provozu Centra zahájili v listopadu 1998 za přítomnosti MUDr. Jiřího Jedličky, prasynovce zakladatele pražského Jedličkova ústavu. Výtvarné centrum zpočátku pracovalo v poloprovozu, protože zde nebyl výtah, chyběla bezbariérová sociální zařízení, ubytování apod. I přesto mělo Centrum konkrétní výsledky: organizovalo výstavy, prezentovalo dětskou tvorbu, částečně probíhaly i výtvarné pobyty. Situace se změnila v roce 2002, kdy dokončili rozsáhlou rekonstrukci objektu. Přibyl výtah a sociální zařízení, vnitřní prostory se dočkaly bezbariérovosti, došlo k rekonstrukci topení, vody apod. Od roku 2003 zahájili plný provoz.