Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Křesťanská tradice ožívá i v nevěřících rodinách.

Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky a jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem 
z egyptského otroctví.

Věřící vs. nevěřící

V západní křesťanské tradici připadá neděle Zmrtvýchvstání na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. V letošním roce to bude neděle 20. dubna. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velikou noc", během níž byl Kristus vzkříšen.

Lidové zvyklosti a tradice spojované s časem Velikonoc se liší od křesťanských oslav nebo lépe řečeno přímo s nimi nesouvisí. Vzhledem 
k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti (pohanské oslavy) jsou oba tyto svátky spojovány s oslavou příchodu jara. Jako dobrá ilustrace odlišnosti nebo podobnosti mohou sloužit různé příklady toho, jak Velikonoce slaví křesťané a jak nevěřící.

Velikonoční nebo Svatý týden

Začíná Květnou nedělí, kdy se křesťané vydávají do průvodu, který symbolicky naznačuje, že „následují Pána na jeho cestě utrpení a účastní se jeho kříže, aby dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě". Zároveň je to poslední postní neděle půstu před Velikonocemi.

„Škaredá středa nepřísluší do pašijového (svatého) týdne, je to první středa po fašanku, od které začíná 40denní půst. Hodně se to plete, ale středa v pašijovém týdnu je úplně obyčejná středa," píše wikipedie. Škaredá středa nebo také sazometná středa, která získala jméno podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Jedná se tedy o pohanský nebo chcete-li lidový svátek.

Zelený čtvrtek: Český přívlastek zelený byl převzat 
z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle pověry se 
v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý.

O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie, místo zvonů a zvonků nastupují řehtačky, klapačky a hrkači. Pak následuje Velký pátek, který je pro věřící připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. V lidových pověrách je tento den spojován 
s magickými silami, kdy se na Velký pátek měly otevírat hory, které vydávaly své poklady. Zároveň se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.

Velikonoční oktáv

Bílá sobota je pak pro křesťany příležitostí prožít 
„u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty." Přívlastkem „bílá" bývá označována i následující neděle, která končí tzv. Velikonoční oktáv trvající osm dní od Neděle Zmrtvýchvstání.

Neděle Zmrtvýchvstání Páně nastává po velikonoční noci neboli vigilii, která je pro křesťany oslavou svaté noci, „kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby 
i jim otevřel cestu k životu." Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými „přechod" (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti.
Velikonoční „červené" pondělí je v našem prostředí spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k rituálům oslavující konec zimy a příchod nastávajícího jara. Křesťanská oslava Velikonoc má zcela jiný rámec. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidenní), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. 
 V dnešní době je běžné, že se slavnost velikonočního oktávu odráží pouze v druhém 
z těchto dní, totiž ve Velikonočním pondělí, které je dnem pracovního klidu 
a kdy se též dopoledne slaví slavnostní liturgie. Volný pracovní den doprovází lidové zvyky, které byly součástí běžného života.

Na koledu 
s pomlázkou

V České republice je zvykem chodit s pomlázkou na koledu. Pomlázka je většinou z šesti až dvanácti vrbových proutků „pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek," píše wikipedie. Koleda je pouze pro chlapce, děvčata zůstávají doma a barví vejce (kraslice), která za odměnu dostávají chlapci, kteří přijdou do stavení na koledu. Ta většinou probíhá pouze dopoledne, pokud se koledníci zpozdí, říká se, že po poledni už nemají na kraslice nárok 
a děvčata je naopak mohou beztrestně polít vodou.

Arciděkanství Liberec

Římskokatolická farnost, arciděkanství Liberec v čele
s arciděkanem Radkem Jurnečkou připravilo na Velikonoce několik příležitostí, jak oslavit tyto významné dny. Prvním z nich je setkání mládeže v Litoměřicích, které se koná ve všech diecézích katolické církve na celém světě 
v sobotu před Květnou neděli. Další akcí, která se v sobotu uskuteční, je předvelikonoční úklid kostela,. Ten probíhá dnes od 13 hodin do 17 hodin. „Kdo můžete, prosím, přijďte pomoci," vyzývá arciděkan Jurnečka.

Poslední pozvánka je na tradiční Pesachovou večeři, která se uskuteční ve středu 16. dubna. „Tato večeře neodmyslitelně patří ke slavení předvelikonočních svátků 
v naší farnosti. 
I v letošním roce přijměte pozvání na tuto večeři, která proběhne od 19 hodin v budově arciděkanství na sále ve 2. patře," zve Jurnečka a dodal, že každý, kdo se chce účastnit této večeře, která byla v době Ježíše Krista, ať se co nejdříve přihlásí na faře nebo se zapíše na listinu v kostele svatého Antonína Velikého, protože pro nenahlášené nemůže farnost zajistit ani místo, ani dostatek potřebného jídla 
a pití.

VELIKONOČNÍ BOHOSLUŽBY

Farnost Liberec
Květná neděle
– 8, 9.30, 18 hod. mše svaté 
s průvodem ratolestí

Zelený čtvrtek
– od 18 hod. mše sv.
– do 22 hod. tichá adorace v Getsemanské zahradě

Velký pátek
– v 15 hod – křížová cesta za kostelem sv. Kříže, následně velkopáteční nešpory v kostele
– od 18 hod. velkopáteční obřady 
v kostele sv. Antonína
– do 22 hod. tichá adorace u Božího hrobu

Bílá sobota
– 10 – 16 hod. tichá adorace u Božího hrobu
– 20.30 hod. obřady Velké noci

Neděle Zmrtvýchvstání Páně
– v 8, 9.30, 18 mše sv. s žehnáním pokrmů
– v 15 hod. mše sv. v Ostašově

Farnost Kryštofovo Údolí

Květná neděle
– 16.30 – mše sv. se žehnáním ratolestí

Velký pátek
– 18 hod. – velkopáteční obřady

Neděle Zmrtvýchvstání Páně
– 16.30 – slavnostní mše sv. s udílením svátosti křtu

Farnost Stráž nad Nisou

Květná neděle
– 11 hod. – mše sv. se žehnáním ratolestí

Bílá sobota
– 20 hod. – obřady Velké noci

Neděle Zmrtvýchvstání Páně
– 11 hod. – slavnostní mše sv. se žehnáním pokrmů