„Přijít se vysprchovat může opravdu každý a to zadarmo. Svou polohou ale bude sprchomat sloužit primárně těm bezdomovcům, kteří nechtějí být obyvateli azylového domu,“ poznamenala oblastní ředitelka neziskové organizace Naděje, která provozuje azylový dům v ulici Za Plynárnou, Milena Havrdová.

Sprchomat přišel slavnostně předat i primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele.Sprchomat přišel slavnostně předat i primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele.Zdroj: MsM Jablonec n. N.Co to je sprchomat? Jedná se vlastně o speciálně upravenou stavební buňku neboli kontejner. Uvnitř je rozdělen přepážkou na převlékárnu a box se sprchou, toaletou a umyvadlem. Nechybí topení pro chladné dny ani odvětrávání. Na své náklady nechalo buňku instalovat město Jablonec.

„Uživatel by si měl po sobě uklidit a klíček v rozumném limitu vrátit,“ doplnil vedoucí azylového domu Tomáš Šretr.

Box má eliminovat onemocnění svrabem, který se v Libereckém kraji šíří, nebo dávat možnost hygieny lidem bez domova, kteří nechtějí sociální pomoc azylového domu.

„Se svrabem nesmí vstoupit nemocný do azylového domu a to kvůli rychlému šíření nemoci. Lepší bude, když se vysprchuje v buňce, mi mu dáme hojivou mast a čisté oblečení. A staré spálíme,“ popsal terénní pracovník Pavel Kadaši. Lidé, kteří se přijdou vysprchovat po nemocném, se nemusí nákazy bát. Po každém návštěvníkovi sprchy pracovníci azylového domu box vydezinfikují.

Jablonec z ptačí perspektivy.
KVÍZ: Myslíte, že znáte dobře Jablonec nad Nisou? Otestujte si své znalosti

Pracovníci předpokládají, že sprchomat bude sloužit i „přespolním“ bezdomovcům. „Ptají se nás zaměstnanci sociálních služeb, zda by nebylo možné nějakou takovou službu, tedy separované koupání nemocných, zajistit. Od teď už mohou,“ doplnil Šretr.

Podobně pomáhá sprchomat v Litoměřicích. „Jinak lze ale na sprchomaty narazit třeba u různých turistických stezek nebo ve městech. Ty jsou ale zpoplatněné,“ vysvětlila Havrdová.

Jablonecký sprchomat vznikl společným úsilím pracovníků organizace Naděje a pracovníků sociálního a technického odboru jabloneckého magistrátu. „Pokud jsme před necelými osmi lety, když jsme otevírali azylový dům, měli o jeho umístění nějaké pochybnosti, tak ty se už úplně rozplynuly. Místo jsme zvolili dobře i to, že jsme tu azylový dům zřídili. A sprchovací box je jen další krok,“ řekl primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele. Kasu města Jablonec nad Nisou stál sprchomat 526 tisíc korun. „Tedy i s prací, napojením vody, odpadů a elektřiny,“ sdělila mluvčí jabloneckého magistrátu. Projekt vznikl před lety díky aktivitě organizací Architekti bez hranic a Nejdřív střecha.

Azylový dům Naděje v Jablonci nad Nisou

Dům v Plynární ulici nabízí služby azylového domu a noclehárnu, ale také denní centrum pro 40 klientů. „K dispozici máme 55 lůžek v azylovém domě a noclehárně a šest lůžek v tréninkových bytech. V roce 2022 jsme poskytli 14506 noclehů a vydali 10922 jídel pro lidi bez domova. V terénních programech bylo podpořeno 580 klientů, z toho 167 rodin. 153 lidem bylo poskytnuto dluhové poradenství,“ popsala Havrdová.

Pokud však je zima, nabízejí lidem bez domova také takzvané horké židle. „To je služba, kdy klient může strávit noc v nízkoprahovém denním centru vsedě a bezpečí u stolu na židli. Není to sice komfortní, ale může to mnohdy zachránit život. V minulých dvou letech ji kvůli pandemii nebylo možné využívat,“ dodala Havrdová. V současné zimě byly horké židle nabídnuty jen po několik dní v prosinci a únoru, kdy panovaly mrazy kolem mínus deseti stupňů.

Azylový dům v Plynární ulici, který spravuje nezisková organizace Naděje, se otevřel v listopadu roku 2015. Vznikl přestavbou městského objektu, který v minulosti sloužil jako ubytovna pro matky s dětmi.

Svrab na postupu

V Libereckém kraji evidují hygienici největší počet nemocných ve věkovém intervalu od 15 do 19 let, nejedná se tak o onemocnění trápící primárně bezdomovce.

Léčba svrabu je poměrně jednoduchá a spočívá v přemazání těla mastmi určenými pro léčbu tohoto onemocnění. Důležité je dodržet pokyny lékaře. Současně s nemocným je nutno léčit i úzké kontakty, i když nemají příznaky onemocnění.

Ilustrační foto.
Svrab se šíří v Libereckém kraji, nemoc trápí hlavně mladší ročníky

„Ve školách a zařízeních zasažených svrabem nařizujeme důkladný úklid spočívající v dezinfekci povrchů, vyprání a vyvaření prádla, jeho přežehlení. Předměty, které nelze vyprat doporučujeme vystavit chladnému, mrazivému vzduchu alespoň na několik dní. Není však třeba školy a předškolní zařízení uzavírat. Nemocné a jejich úzké kontakty má v péči lékař, který rozhodne o léčbě a následnému návratu do kolektivu ať již školního nebo v případě dospělých do zaměstnání. Neevidujeme žádný hromadný výskyt,“ vysvětlila ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Kateřina Hochmalová.

Svrab je nepříjemné svědivé infekční parazitární onemocnění, provázené silným svěděním obvykle doprovázeným vyrážkou. Škrábání postižených míst může vést ke vzniku druhotné infekce.