Koronavirus a s ním spojená opatření se nedotknou jen živnostníků či institucí, které musely být uzavřeny, ale třeba i chráněných dílen. Ty dávají práci lidem se zdravotním postižením, kteří by na běžném pracovním trhu hledali uplatnění jen s obtížemi. A nejen práci. Pro řadu z nich znamenají často i jediné sociální kontakty, které jsou pro ně kromě přivýdělku k částečným důchodům opravdu zásadní.

„Byl jsem doma dva týdny a lidi v dílně mi strašně chyběli. Je to moje rodina. Taky jsem při sledování zpráv s nimi o tom mohl aspoň mluvit,“ popsal jeden z klientů, co pro něj práce v chráněné dílně znamená. Z osmitisícového invalidního důchodu by navíc muž s poruchou autistického spektra navíc sám jen těžko vyžil. Částka v podstatě pokryje nájem.

Začalo to na jaře

Krušný byl přitom pro chráněné dílny už začátek letošního roku. „Se zákazem pořádání akcí jsme například přišli o stěžejní část výdělku ve Vesci, kde provozujeme bufet. Tím, že se zrušily letní festivaly či sportovní soutěže, ale i další akce pro celé rodiny, jako například Dětské dny, rekonstrukce bitvy u Liberce či Spartan, dosáhly ztráty přes 200 tisíc korun,“ přiblížila vedoucí chráněných dílen Tulipan v Liberci Šárka Feige.

Hana Opatrná.
Dobrá kniha může být velká psychická opora, říká bývalá knihovnice z Liberce

Zařízení provozuje chráněnou dílnu pro lidi se zdravotním znevýhodněním už 16 let, aktuálně zaměstnává stovku lidí. Ti pracují například v šicích a keramických dílnách, ale i v úklidových či zahradnických službách. Ve Vesci provozují kromě občerstvení také půjčovnu sportovních potřeb. Propouštět zatím nechtějí. „Jedná se o lidi, kteří by jen těžko mohli fungovat na běžném pracovním trhu,“ dodává Feige.

Situaci ale nevidí růžově. Další podstatnou část výdělku, který pomáhá zařízení pro hendikepované lidi udržet při životě, je stánkový prodej na trzích a jarmarcích. „Třeba vánoční trhy pro nás byly hodně důležité, na tom hodně tratíme,“ doplnila pracovnice Tulipanu.

Jedním dechem ale dodává, že i přes složitou situaci nesedí se založenýma či dokonce nataženýma rukama. „Na jaře jsme třeba v našich dílnách šili zdarma roušky, ty teď i s nanofiltry také prodáváme v našem e-shopu. Snažili jsme se také přes léto zajistit co nejvíc vánočních zakázek ve formě přání na ručním papíru a ručně vyráběných dárků nebo posledního hitu, kterým jsou svíčky měnící barvu. „Každou zakoupenou věcí lidé pomáhají udržet pracovní místa,“ vysvětlila vedoucí chráněných „tulipanových“ dílen.

Ilustrační foto.
Chcete zachraňovat? Tak si to zaplaťte

Práce drží lidi s hendikepem nad vodou nejen finančně. „Bojí se každý. Ale řada lidí si vůbec neuvědomuje, jak všechny opatření a změny dopadají třeba na autisty, kteří kvůli své nemoci potřebují udržovat určité stereotypy. Těm se život převrátil doslova naruby,“ uzavřela Šárka Feige ze sdružení Tulipan.

Obavy z existenční nejistoty potvrdil i ředitel občanského sdružení D.R.A.K v Liberci Ladislav Kořínek. „Tím, že odpadly trhy i stánkový prodej, jsme přišli o jeden z hlavních zdrojů,“ potvrdil Kořínek. Také v tamních dílnách se teď nejvíce šijí speciální nanoroušky pro vyměnitelné filtry. Každý výdělek je pro ně pomocí. A nejen pro ně samotné. „Pokud bychom neměli na režii, museli bychom zásadně omezit provoz sociálních služeb pro lidi se zdravotním či sociálním hendikepem,“ poznamenal. Služby, které pomáhají například vozíčkářům se zajištěním chodu domácnosti, ošetřování, ale třeba i psychosociální či právní problematikou, tu obstarává zhruba třicítka lidí.

Miloš Kadlec, ředitel územní správy NPÚ Sychrov.
Přes překážky ke hvězdám, říká Miloš Kadlec, kastelán ze zámku Sychrov

Do velkých problémů se dostala i organizace Fokus Liberec, která pomáhá zejména lidem s psychickými problémy. „Museli jsme uzavřít chráněné kavárny v Liberci a Jablonci nad Nisou,“ uvedla jeden z prvních dopadů koronaviru na zařízení vedoucí psychosociální rehabilitace Růžena Bergmanová. A nejde podle ní zdaleka jen o výpadek tržeb, ale i možnost tréninku. „Na obou probíhá i sociální nácvik pro lidi, kteří se po dlouhodobé hospitalizaci či onemocnění snaží vrátit do běžného života,“ vysvětlila.

Situace je teď ale paradoxně o něco lepší než na jaře. „Tehdy jsme byli nuceni zavřít i celé terapeutické dílny, kde se lidé připravovali na další profese,“ sdělila Bergmanová.

Hrozí propouštění

Stejně jako její kolegové, i ona hledí do budoucnosti s obavami. „Zatím to zvládáme, ale v souvislosti s vývojem situace se bojíme, jestli nebudeme muset propouštět. To by totiž znamenalo výrazně omezení služeb,“ upozornila Bergmanová.

Patrik Petrement.
Matka nežádá luxus. Stačí jí důstojný život pro syna. Rádi by zpět do Liberce

Psychosociální služby, sociální rehabilitaci nebo třeba asistované bydlení či domovy se zvláštním režimem zajišťuje přitom Fokus pro převážnou část kraje. „Záležet bude na výši dotací,“ obává se proto Bergmanová ekonomických dopadů pandemie. Záležet tak bude na tom, jestli bude vláda s výrazně schodkovým rozpočtem myslet v příštím roce i na jednu z nejzranitelnějších skupin obyvatel.