Jedna z prvních horských tras, které jsou určené vozíčkářům, vznikla v okolí Špindlerova Mlýna. Trasa z Dívčích lávek do údolí Bílého Labe je turisty často navštěvovaná.
„Dvou a půl kilometrový okruh vyhovující jízdě na vozíčku začíná a zároveň také končí nedaleko Boudy u Bílého Labe. Trasa má poměrně dlouhé a táhlé stoupání, ale nepřesahuje pět promile. Povrch je asfaltový a umožňuje relativně klidný pohyb na elektrickém i klasickém vozíčku,“ informovala Dáša Palátková ze Svazku obcí a měst Krkonoše.
Stezky pro imobilní turisty jsou přizpůsobeny všem potřebám turistů. Vozíčkáři si mohou odpočinout na speciálně upravených odpočívadlech nebo si rozšířit znalosti na informačních tabulích se zajímavostmi z okolí. Výlety mohou vozíčkáři konzultovat s pracovníky Správy Krkonošského národního parku nebo si trasu naplánovat sami pomocí speciálních map.
Správa KRNAP připravuje trasy, které jsou vozíčkáři schopni zvládnout.
Výlety pro vozíčkáře pořádá také Sdružení sportem proti bariérám. Díky němu se v létě na Horních Mísečkách sešlo 33 zdravotně postižených, kteří se svým počtem zapsali do České knihy rekordů.
„Celkem 33 vozíčkářů se vydalo na tři tisíce tři sta metrů dlouhou pouť ze Zlatého návrší k prameni Labe. Všem zúčastněným se podařilo cíle dosáhnout, a dokázat tak bezbariérovou průjezdnost této trasy, která je údajně jednou z mála vozíčkářských horských túr v České republice,“ uvedla Dáša Palátková.
Každý, kdo se chce podívat na hřebeny hor a je upoutaný k invalidnímu vozíku, může sdružení Sportem proti bariérám kontaktovat. Bližší informace jsou na internetových stránkách www.sportemproti
barieram–ceskyraj.ic.cz.
Někteří vozíčkáři do Krkonoš míří hlavně během podzimního období. V zimě není v silách Správy KRNAP stezky uzpůsobit jejich pohybu.
„Na výlet do Krkonoš mě loni na podzim vytáhli přátelé. Chtěli, abych hory viděla právě takové, jaké jsou na začátku podzimu. Sama bych takový výlet asi nikdy nepodnikla. Ten zážitek stál ale zato. Nebyl důvod se bát. Uvědomila jsem si, že vozík není překážka v pohybu, ale náhrada za nohy. A ty je škoda nechat zahálet.
V horách je spousta stezek, na které se dá v pohodě dostat i s vozíkem,“ řekla Jana Durychová, která je pět let na invalidním vozíku.
„V horách je mnoho míst, kde mohou relaxovat lidé, kteří netouží po adrenalinu a zdolávání vysokých kopců. Upravených chodníčků určených k nenáročným procházkám a k odpočinku není nikdy dost. V horách jsou stovky kilometrů značených turistických více i méně náročných cest, o které se stará Správa KRNAP,“ dodala Palátková.