Připomněli vznik samostatného Československa. Po celé republice probíhaly o víkendu vzpomínkové akce na 28. říjen 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. Nejinak tomu bylo i na Jablonecku. V ten den skončila 1. světová válka a Rakousko – Uhersko, jako poražená mocnost, se rozpadá.
Obětí války z řad tehdejších jabloneckých občanů napočítali 734 padlých a 139 vojáků zůstalo nezvěstných. Bižuterní průmysl byl díky válce v hlubokém propadu, občany po celé Evropě zajímalo spíše jídlo a obživa.
Jablonec té doby byl skoro výhradně německý, což se odrazilo na chování místních politiků. Jestliže přímo 28. října 1918 v místních novinách Gablonzer Tagblatt nebyla o vzniku republiky jediná zmínka, druhý den vyšel titulní článek o převzetí vlády nad Prahou Českou národní radou. Noviny ten den citují i Českou tiskovou agenturu. „Dnes ve 21 hodin velitel feldmaršál Kestranek a velitel polní maršál Zamantoni předali vládu vojenské síly národnímu výboru,“ stojí na stránkách dobového tisku. Text je psaný německy. Zajímavostí je, že ve slově výbor pro neznalost češtiny vepsal autor měkké i.
Sudetoněmečtí politici vyhlašují tzv. DeutschBöhmen se sídlem v Liberci. Dovolávání se práva na sebeurčení však nebylo vítěznými mocnostmi vyslyšeno. „A tak mladá republika nakonec zasáhla mocí. Jedenáctého prosince ve tři hodiny ráno obsadili vojáci pěšího pluku z Mladé Boleslavi za pomoci skautů a sokolů město Jablonec,“ uvedl Václav Vostřák, zastupitel a patriot Jablonce. Tehdejší starosta města formálně protestoval, nikdo však aktivní odpor nekladl. Stanné právo trvalo jediný den – když se kdosi vloupal do skladu dislokované jednotky.
Oslav vzniku státu se město dočkalo až za deset let. V té době se již místní život dostal do pevných kolejí. Pomalu se odstranily rakousko – uherské a německé památky, stavěly se domy a vzkvétal bižuterní průmysl. Ale již nikdy se nedostal zpět na předválečné a ranně válečné pozice.