Jak naložit s dvacetihektarovým areálem bývalé textilky Benar v Hrádku nad Nisou? Na to teď hledají odpověď studenti architektury Technické univerzity v Liberci. Přeměnu nevyužité továrny a přilehlých budov dostali za úkol jako ročníkovou práci.

Historie továrny na barvení nití sahá do poloviny 19. století. V minulosti zaměstnávala několik stovek lidí, výroba v ní skončila zhruba před 20 lety. V dobách totality v něm sídlila pobočka národního podniku na výrobu nití Benar se sídlem v Benešově nad Ploučnicí. Ten ho ale po roce 1990 prodal a pustý areál celé roky chátrá. Na podzim zastupitelé odsouhlasili, že rozlehlou lokalitu město zakoupí za šest milionů korun.

„Rádi bychom areál využili pro bydlení a to jak rodin s dětmi, tak pro seniory a také bychom velmi uvítali jeho využití pro zdravotní středisko. V současné době jsou ordinace lékařů roztroušené po celém Hrádku, takhle by mohly sídlit všechny pohromadě. Stejně tak potřebujeme slušné zázemí pro stavební úřad, úřad práce nebo depozit Brány Trojzemí," vyjmenovává starosta Hrádku Josef Horinka. Místostarosta Pavel Farský doplňuje, že dominantu celého areálu, tedy vlastní historickou budovu továrny a tovární komín, by si Hrádek přál zachovat.

S tím vším si teď musí poradit studenti z ateliéru architekta Radka Suchánka. Pod jeho vedením vznikají tři studie od celkem šesti studentů. Všechny návrhy počítají se zásadními stavebními úpravami, které ale navenek zachovávají původní průmyslový vzhled historické budovy. Z ní ale navrhují studenti zachovat jen obvodové zdi a vnitřek pak uzpůsobit pro bydlení podle současných požadavků a standardů. Zatímco jeden z návrhů počítá v přízemí s bydlením pro seniory, další mění továrnu na luxusní bydlení, které se na hony liší od běžné developerské výstavby.

„Některé návrhy jsou hodně zdařilé, některé méně, ale obecně jde o ničím nezatížený pohled zvenčí, který může hrádeckou radnici hodně nasměrovat," říká o studentských pracích Radek Suchánek.

„Hrádek má podle mě veliký potenciál, ať už svojí blízkostí k Liberci nebo tím, že leží na hranicích s Německem a Polskem. Město se bude určitě rozvíjet a poptávka po kvalitním bydlení bude stoupat. Zároveň vítám, že radnice hodlá zachovat industriální vzhled areálu, protože průmysl je právě to, na čem Hrádek vyrostl a co k němu patří."

Moderna x historie

Vedení města rovněž požaduje, aby vzhled budoucího areálu Benaru korespondoval s nedalekou neoklasicistní Schubertovou vilou z roku 1924. „To je původní sídlo majitele továrny, které teď bude zapsáno na seznam kulturních památek. Proto bychom byli rádi, aby nový vzhled areálu nepůsobil vedle této historické vily jako pěst na oko, ale aby spolu obě lokality určitým způsobem komunikovaly," dodal starosta Horinka.

S pracemi studentů se bude moci seznámit i hrádecká veřejnost a to na výstavě, kterou s centrem Brána Trojzemí plánuje katedra urbanismu na první pololetí příštího roku.