Kozáčci už vystrkují kloubouky z mlází. Nedělní úlovek z 8. června zaznamenali v Loužnici.

Hřib kovář, podobně jako hřib koloděj roste v našich končinách od dubna až do pozdních říjnových dnů. Oba jsou houbaři obvykle vnímány jako "modráci" a to podle obecně známého fenoménu zmodrání v místě poranění pokožky plodnice houby. V Jizerkách ale roste více druhů modrajících hub, za všechny jmenujme např. hřib modračka, nebo hřib siný.

"Ovšem hřib kovář a hřib koloděj patří určitě k nejznámějším a nejrozšířenějším. Liší se především kresbou na třeni plodnice - hřib kovář má pokožku třeně "postříkanou" barevnými tečkami na hnědorudém podkladu, hřib koloděj má na žlutočerveném třeni síťkovou kresbu," upozorňuje Petr Hampl, jednatel mykologické odbočky ve Velkých Hamrech.

Některé prameny uvádějí nutnost minimálně půlhodinové tepelné přípravy hřibu koloděje, podobně jako u známé podzimní václavky.

Sírovec žlutooranžový

Sírovec žlutooranžový, nález tří plodnic na plané třešni, celkově btto - 12 kilogramů. Po separaci zbylo 6 kilogramů čisté váhy. "Řízky, řezy v kari omáčce, pečenáče ve sladkokyselém nálevu, vydušené a zamražené," radí zpracování Hampl.

Nástěnka hamrovských houbařů

Hamrovští houbaři pravidelně informují místní veřejnost prostřednictvím vývěsky, umístěné na náměstí ve Velkých Hamrech. Zájemci se tak dozví, že například již začátkem dubna je možno si připravit skvělou polévku z čerstvých hub - penízovek smrkových.

Letošní zima se asi rozhodla podpořit osamocenou teorii Václava Klause, že s globálním oteplováním to nebude zas až tak horké, jak tvrdí zbytek světa. Celý únor mrzlo „jako v únoru“, sněhu napadlo ke vší spokojenosti lyžařů a především vlekařů, kteří letos patrně nebudou žádat o státní subvence z důvodu holých sjezdovek. A na zimním MS v Liberci nevěděli, co se sněhem, asi ho budou vracet na Jizerku.

Houbaři jenom doufali, že něco z vláhy tajícího sněhu na jaře vsáklo i do půdy našich luhů a podpořilo tak tvorbu nového, vydatného podhoubí. Po loňské houbařsky slabší sezóně (alespoň v oblasti Jizerských hor) by to bylo jenom vítáno, mnozí z houbařů sáhli až na dno mrazniček i sklenic se „sušenými“.

Prvním poslem houbařského jara v okolí Velkých Hamrů jsou vždy určitě penízovky smrkové, které se - pokud „je na ně rok“ - objevují po tisících v Parýzu, Bárově i na Bradle, vyrůstají ze smrkových šišek a jejich zbytků v Průrubí mezi Plavy a Zásadou, o něco později i u Mumlavských vodopádů v Harrachově, prostě všude ve smrkových lesích.

Penízovka smrková.

Pokud lidé vystihnou ten správný moment jejich vegetačního období od konce března do konce dubna, nevíte kam v lese šlápnout. Jejich sběr vyžaduje trocha trpělivosti (ale ne tolik jako je tomu u rybářů). Sbírají se pouze hlavičky, které dorůstají průměru kolem dvou centimetrů a na dva talíře polévky s pórkem na másle, medvědím česnekem a nudlemi jich budete potřebovat alespoň dvě velké hrsti. Ale ta síla jara!

Penízovka smrková. Sbírají se pouze hlavičky. A polévka má sílu jara.

"Další jarní houby, které u nás vyrůstají vzápětí - konec dubna až asi polovina května - jsou smrže. Objevují se až v poslední době především na zahrádkách a rostou na plochách ošetřených mulčovací kůrou," uvádí Petr Hampl. Smaženice ze smržů, nebo jejich mletým uzeným masem plněné zapékané hlavy patří podle něj k delikatesám houbařského jídelníčku.

Smržů je u nás několik druhů, v posledních jarech byly u nás nalezeny smrže vysoké, obecné, polovolné a pražské. Všechny jsou jedlé. "Je ovšem třeba se vyvarovat záměny s ucháčem obecným, který je považován za jedovatý. Pokud vám na zahradě smrže vyrostou dejte vědět, rád si je přijedu vyfotit," vyzývá jednatel hamerské mykologické odbočky.