„Máš osm hrušek a dvě sníš. Kolik ti zbude?“ ptá se jeden ze studentů Gymnázia U Balvanu Janka. V odděleném prostoru za zástěnou právě probíhá doučování. Janek si pomáhá prsty. Kdyby měl osm hrušek a dvě dostal, to by byla jiná. Sečítání mu potíže nedělá.

Lukáš Kuhn sem ještě se dvěma spolužáky dochází pilovat nejen matematiku a češtinu dvakrát týdně. „Doma se s nimi nikdo neučí,“ poznamenala Michaela Albrechtová, ředitelka nízkoprahového zařízení Kruháč, který v Jablonci provozuje Diakonie Českobratrské církve evangelické. Už dávno tu nejsou pro děti prioritou zájmu počítače.

Díky dotačním unijním penězům mohli pořídit předěl od hrací místnosti. Na rozšířené vyučování ale potřebují další peníze. „Medaili jsem vyhrál v tombole na městském plese. Nejsem sběratel, nabídl jsem ji tedy do aukce s tím, že peníze do projektu vzdělávání v centru,“ vysvětlil jablonecký a krajský zastupitel Petr Beitl. Podařilo se mu získat sedm tisíc korun.

Do Kruháče nemíří jen děti a mladiství z jabloneckých lokalit, ale také z Tanvaldu či Železného Brodu. „My to schytáváme za města, kde se nic takového nedělá,“ konstatoval Jan Heinzl z jabloneckého humanitního odboru.

Se setkáváním v centru problém nemají. „Když vidí nastolená pravidla, která je nutné dodržovat, tak je dodržují,“ vysvětlil vychovatel Pavel Novák. Romské děti jsou podle něj velmi roztěkané a cílem dospělých je v Kruháči je zabavit. Přestože všichni nechodí pravidelně, vedou si anonymní statistiky.

Největší akcí, která se těšila zájmu až sedmi desítek větších dětí byla výzdoba stěny technikou grafitti spojená s přednáškou. Klub funguje ve věkovém rozpětí od šestiletých dětí až po šestadvacetileté dospělé. Rodičů se sem chodí podívat jen velmi málo.

Oproti podobným zařízením v jiných městech tu neřešili zatím žádné závažnější situace. Přesto po čase zjistili, že jim chybí mikrofon. „Oni neváhají vzít cizí výkres, podepsat ho a jít si s ním pro pochvalu,“ vysvětlil Novák.