Jablonecký magistrát zvažuje po konečném policejním prošetření neoprávněné demolice zámečku Schlaraffia podání trestního oznámení pro obecné ohrožení na společnost Malina – Safety. Ještě před tím si nechá zpracovat interní právní posouzení celé situace.

„Obrací se na nás obyvatelé s tím, že jim za zády padaly trosky objektu. Domnívám se, že tak mohlo dojít k jejich bezprostřednímu ohrožení,“ vysvětlil primátor Jablonce Milan Kroupa. Majitelé zámečku podle magistrátu porušili navíc hned několik podmínek, za jakých by podle stavebního úřadu mohl být zámeček zbourán. „Rozhodnutí nenabylo právní moci, nedošlo k vyrozumění vlastníků sousedních pozemků nebo k povolení stavby opěrné zdi,“ vypočítal primátor.

Podle vedení firmy ale podala radnice odvolání proti povolení k odstranění stavby pozdě. Na dokumentu je razítko doručení až 11. dubna, lhůta ale končila o den dřív. „Jsme přesvědčeni o tom, že povolení k odstranění stavby nabylo právní moci,“ popsal spolumajitel firmy Radek Malina. Primátor naopak tvrdí, že odvolání poslal datovou schránkou ještě 10. dubna. „Důležité je datum podání, ne datum zpracování,“ vysvětlila vedoucí oddělení životního prostředí a státní památkové péče magistrátu Jana Vrabcová.

Kusy objektu skončily až na silnici vedoucí k autobusovému nádraží, kde se právě v sobotu, kdy demolice začala, konaly pravidelné trhy. „Jen pár vteřin před pádem věže projel automobil, který zcela jistě unikl zavalení padající věží. Byla to ukázka naprostého diletantství a veřejného ohrožení,“ popsala Iva Vrkoslavová, která natočila krátké video demolice věžičky zámečku.

Budovu spravoval až do poloviny 90. let minulého století podnik LIAZ. O tom, jak je budova a místo lukrativní, napovídá i to, jací majitelé se od té doby ve vlastnictví vystřídali. Patřil mezi ně například kontroverzní jablonecký podnikatel, někdejší politik a bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta či společnost Swarovski, která zde chtěla vybudovat svou vzorkovnu. Poté objekt koupil Radek Malina, spolumajitel Malina – Safety.

„Už v roce 2006, kdy jsme objekt kupovali, jsem jasně deklaroval zájem využít pozemek pod budovou jako stavební parcelu pro budoucí rozvoj naší podnikatelské činnosti,“ sdělil v úterý Radek Malina.

Ale už v roce 2008 jednali zástupci tehdejší radnice s firmou o budoucnosti zámečku a výsledek jednání se dostal i do médií. Ze zámečku měly zůstat venkovní zdi s věžičkou, a tak měl být zakomponován do nového objektu společnosti.

Město společnosti navíc poskytlo peníze na architekta, kterým se stal uznávaný Libor Sommer. Vše bylo připraveno, město vyšlo firmě vstříc a v roce 2010 získala další okolní pozemky nutné ke stavbě výrobny a povolení k drobné výrobě v centru města.

Projekt zabudování zámečku však spadl pod stůl. „Společnosti jsem tehdy vyjednal výjimky, protože jsme stáli o to, aby v době krize přibyla ve městě pracovní místa. Slíbili zachování zámečku. Dnes se cítím podveden,“ popsal tehdejší místostarosta Lukáš Pleticha.

„Když jsem viděl video bourání věžičky, nebylo mi dobře. Třicet let jsem se o zámeček a vůbec celý spolek Schlaraffia zajímal a pral se za něj. Jenže vše od pana Maliny byly sliby chyby,“ těžko hledal slova jablonecký galerista a patriot Jan Strnad.

Zámeček Schlaraffia se už před lety snažil zachránit i ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář, který podal na ministerstvo kultury návrh na prohlášení za kulturní památku, následně i podával rozklad proti negativnímu rozhodnutí ministerstva. Stavem budovy byl po demolici její velké části zděšený. „Jsou pryč střechy, je pryč věž, takže v tuhle chvíli je otázka, zda je šance dům zachránit. Osobně si myslím, že asi ne,“ doplnil Miloš Krčmář.

Na ministerstvu kultury od 28. března leží další návrh na prohlášení zámečku Schlaraffia za kulturní památku. Dne 10. dubna se odvolal primátor Jablonce proti rozhodnutí o odstranění stavby, 11. května v ranních hodinách došlo k částečnému zbourání zámečku bez platného povolení, což na počátku týdne potvrdila policie.

Stavební úřad může za nepovolené odstranění objektu bez statusu památky uložit půlmilionovou pokutu.

HISTORIE SCHLARAFFIE V JABLONCI

Budovu ve stylu romantického zámečku si jako své sídlo v roce 1909 zřídili členové recesistického spolku Preciosa Iserina – jablonecká odnož spolku Schlaraffia, o jejíž vznik se zasloužil mimořádně činorodý bankovní ředitel Richard Näbe. Činnost Schlaraffie se opírala o tři hlavní hodnoty, které spolek vyznával: umění, humor a přátelství.

Veškeré dění se odehrávalo v kulisách s laskavým humorem parodovaného rytířství, jehož prostřednictvím se členové spolku nepřímo vyjadřovali k tehdejšímu světu. Zároveň ale měli tři tabu – politika, náboženství a finance.

Spolek neměl ideologický základ, což potvrzuje i ukončení jeho působení v Jablonci. Místní šlarafové na konci 30. let 20. století odmítli ze svých řad vyloučit příslušníky židovského národa, a proto se raději dobrovolně rozpustili. V červnu 1939 byla činnost všech odnoží spolku oficiálně zakázána.

Ačkoliv Schlaraffia měla a má svá sídla ve velkých městech po celém světě, jednotlivé místní organizace si zpravidla pronajímaly a upravovaly ke své činnosti prostory v běžných budovách. Jablonecký zámeček je tak celosvětový unikát. Další příklad domu spolku Schlaraffia nalezneme v Chebu.