V kraji se na pěti kritických úsecích silnic objevily dočasné zábrany s nádobami, z nichž dobrovolníci několikrát denně žáby a čolky přenášejí. Nejčastěji se jedná o ropuchy obecné, skokany a čolky obecné, horské a velké.

„Zábrany vyrostly u silnice pod sjezdovkou Obří sud Javorník, silnice v Chrastné u města Osečná, frekventované cesty u úpatí kopce Tlustec mezi Postřelnou a Brništěm a komunikace v Novinách pod Ralskem a Dolní Suché u Hrádku nad Nisou,“ vyjmenoval lokality krajský radní Václav Židek.

Na zajištění silnic přispívá kromě kraje také Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Někde pomáhají členové Českého svazu ochránců přírody. „Mnohdy žáby přenáší spontánně sami lidé, kterým není osud obojživelníků lhostejný, jako například rodina z Přebytku u Nového Města pod Smrkem, jíž jsme udělili výjimku pro manipulaci s těmito chráněnými druhy,“ podotkl Radomír Studený z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.

Pavel Jurkovič.
Záložník na vlastní oči vidí dopady covidu. Střídají se pocity bezmoci a naděje

Do jarního tahu obojživelníků se od roku 2003 aktivně zapojuje také Ekoškola Dubá. „Služby letos vykrývají pedagogové a asistentky školy. Během dvou dnů po vyhlášení žádosti o pomoc byly všechny dny v týdnu obsazené,“ řekla zástupkyně ředitelky Jana Mašková.

V oblasti Šolcova rybníka u Raspenavy staví migrační zábrany nezisková organizace Suchopýr. „Následně přeneseme zachycené obojživelníky k rybníku a provádíme monitoring, kdy se počty jednotlivých zachycených živočichů zaznamenávají, a to u každého druhu údaje o počtu a pohlaví,“ doplnila ředitelka organizace Alena Hlídková s tím, že investorem je Správa CHKO Jizerské hory.

V minulých letech se na transferu žab podílela i liberecká záchranná stanice Archa. Bariéru stavěli v libereckých Kunraticích v době výstavby nové rychlostní komunikace a po jejím otevření to pozbylo smyslu. „V Harcově u pivovaru Vendelín jsme naposledy budovali bariéru před dvěma lety. Už tehdy jsme zvažovali, že v dalších letech ji stavět nebudeme, protože záchyty žab tam byly v posledních letech nízké,“ podotkla ředitelka záchranné stanice Ivana Hancvenclová s tím, že letos i loni byly úhyny žab minimální.

Politolog Jan Kubáček.
38, 48 či 68. Skepsi Čechů překoná jen skutečná podpora spojenců

Při přenášení obojživelníků vede obsluha bariér záznamy o druzích přenesených zvířat a jejich množství. „Po několik let sledujeme dramatické snižování počtu. V Minkovicích u Liberce dobrovolníci v roce 2016 přenesli 2 700 zvířat. V roce 2018 pouze 550 a o rok později jen 120 žab,“ doplnil radní Židek.

V minulosti se do transferu zapojil i zoolog Martin Pudil ze Severočeského muzea v Liberci. Nyní se více věnuje monitoringu populací. „Kdyby žáby zmizely z naší krajiny, vedlo by to k narušení ekologických vazeb, vztahů a řetězce. Prostě by vše v zásadě fungovalo trochu jinak,“ vysvětlil Pudil.

Kromě aut představují pro žabky nebezpečné překážky i různé požární nádrže, bazény, jímky, otevřené studny a podobně. „Zvířata do nich spadnou a nemohou se pak dostat zpátky ven. Proto je potřeba jim pomoci: nejjednodušší je položit dovnitř dlouhé prkno, to přirazit k jedné stěně a nechat ho vyčnívat na břeh, popřípadě vložit do vody kameny, po kterých vyšplhají,“ objasnil Studený.

O žábách a čolcích se v posledním desetiletí hovoří jako o nejvíce ohrožené skupině živočichů v Česku. Citlivě totiž reagují na přicházející změnu klimatu, intenzivní zemědělství či úbytek hmyzu, který pro ně představuje zdroj potravy.