Sklizeň obilovin v Pojizeří začala. Ačkoliv předpovědi optimisticky hlásaly až o 10% vyšší výnosy než loni, realita v družstvech je trochu jiná. Zemědělci budou rádi, když si z polí odnesou to samé, co v minulých letech.

Jako první se začala sklízet hospodářsky nejvýznamnější plodina – ozimý ječmen. Podle místopředsedy okresní Agrární komory pro Liberecko a Jablonecko Jiřího Teplého jsou dosavadní výnosy této komodity spíše průměrné. „První dojmy jsou zatím rozpačité. Sklizeň začala kvůli počasí o deset dní později než loni a výsledky ukazují, že loňská čísla asi nepřekonáme,“ zhodnotil začátek žní Teplý. Výnosy podle jeho slov činí něco mezi čtyřmi a šesti tunami ječmene z hektaru, což nejsou závratná čísla.

Ozimý ječmen sklízí například Agro Český ráj sídlící ve Všeni nebo svijanské Agro Rubín, obě hospodařící na více než 1 000 hektarech půdy. Prvně jmenované zemědělské družstvo čeká ještě sklizeň obilí, pícnin a kukuřice. Jak Deníku potvrdil vedoucí rostlinné výroby Agra Český ráj Josef Bílek, úspěch bude záležet hlavně na počasí. Déšť nebo velká sucha by totiž mohly výnosy z jednotlivých plodin snížit, a to až o desítky procent.

Slůvko počasí je jakousi zaklínací formulkou snad pro všechny zemědělce v regionu. Obává se ho i místní podnikatel Josef Šourek z Asociace soukromých zemědělců. „Mnoho obilovin polehlo v následku nedávných dešťů, voda naopak chyběla minulý měsíc. Počasí si dělá, co chce. Jakékoliv předpovědi jsou předčasné, lepší než loni ale budeme jen stěží,“ zamyslel se Šourek. Za pravdu mu dal i místopředseda okresní Agrární komory Jiří Teplý. Podle něj obilovinám na polích nejvíce uškodilo sucho v červnu a naopak nadměrně vlhko v červenci. „Když je vlhkost nad 15%, kombajny nesmí vyjet na pole. Zrno by se pak muselo dosušovat. Jakmile prší, sklízet nejde vůbec. Klasy jsou polehlé a kombajn by měl problém je vůbec zachytit,“ vysvětlil Jiří Teplý. Předpovědět, jak dopadne letošní sklizeň však nechtěl. „Zemědělci neradi hodnotí sklizeň dopředu, až budou plné stodoly, bude čas na konečné hodnocení,“ doplnil Teplý.

Poněkud sdílnější než zemědělci jsou letos statistici. Ti očekávají, že letošní sklizeň obilovin bude v regionu o půl milionu tun vyšší, než loni. Rostlináři však k těmto statistikám dodávají, že úroda ještě neznamená sklizeň. Na přesná čísla si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat. Už teď je ale jasné, že výnosy některých plodin poznamenala větrná smršť z konce června června a nadmíra vody v začátku července. Oči všech zemědělců se tak s prosíkem obracejí k obloze s prosbou, ať neprší. Déšť by totiž kromě problematické sklizně přinesl i dalšího nepřítele obilovin – houbové choroby. Ty dokáží sklizené zrno tak moc znehodnotit, že je pak problém ho prodat. A že prodej komodit je to nejpodstatnější, na tom se shodnou všechna zemědělská družstva. Výkupní ceny komodit zatím nebyly oficiálně oznámeny, mluví se asi o 370 nebo 380 korunách za metrák ozimého ječmene, což je pro mnohé zemědělce zklamáním. Proto zatím vyčkávají s prodejem. Je jim však jasné, že více než loni za tunu pšenice nebo žita určitě nedostanou.

Optimisticky se k výši výnosů ze sklizně staví ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Lze předpokládat, že sklizeň zcela pokryje domácí spotřebu potravin. Otázkou však stále zůstává kvalita jednotlivých druhů obilovin, především pšenice pro potravinářské užití a sladovnického ječmene,“ řekl ministr. Současné počasí, které se vyznačuje velmi častými přeháňkami na celém území České republiky, podle jeho slov na kvalitě obilí rozhodně nepřidá. S očekávanou dobrou produkcí obilovin se dá dále předpokládat, že vývoz obilovin z ČR v nadcházejícím marketingovém roce 2008/2009 bude na mírně vyšší úrovni než v předchozích ročnících a dosáhne úrovně 1 500 – 1 700 tisíc tun.

Proč má zemědělství problémy?

Nejtěžší práce, nejnižší mzdy. To jsou nejčastější důvody, proč se mladí lidé do zemědělství téměř nehrnou. Odrazuje je i pošramocená pověst, které si zemědělské odvětví vysloužilo ve filmech a literatuře, kde je sedlák či rolník zobrazen nejčastěji jako hlupák se zablácenými holínkami, z nichž čouhá sláma. Taková definice přitom dnes již dávno neplatí. Zemědělství je prošpikováno moderními technologiemi, práce již není ani tolik špinavá. Lidé navíc dostávají různé naturální požitky, jako brambory, pšenici nebo maso. Nástupní platy ale nejsou vyšší než deset tisíc hrubého. „Produktivita práce je velká díky moderní technice, ale za chvíli nebude toho, kdo by ji obsluhoval,“ posteskl si Jiří Teplý, místopředseda Agrární rady pro Liberecko a Jablonecko.

Zemědělství chybí podle jeho slov hlavně mladí nadějní absolventi. „Firmy jejich nedostatek řeší najímáním Ukrajinců, to ale nejde donekonečna. Staří odcházejí do důchodu a není nikdo, kdo by to po nich převzal,“ zdůraznil Teplý. Ty tam jsou časy, kdy v rostlinné a živočišné výrobě pracovala i v našem okrese více než jedna desetina obyvatelstva. V zemědělské prvovýrobě nyní pracují přibližně jen čtyři ze sta zaměstnanců. Celostátní průměr se přitom pohybuje okolo pěti procent Nevýhodou práce na poli nebo s dobytkem je podle Teplého hlavně její časová náročnost. Neexistují víkendy, neexistují svátky nebo dovolené. A to mnoho lidí odradí.