Dvacet dubnových mláďat sysla obecného se zabydlelo na počátku přistávací dráhy zdejšího letiště. Pomohli jim v tom pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. Osm samečků a dvanáct samiček by tu mělo obnovit původní živočišný řetězec, který tu v minulosti běžně fungoval.

PŘIVEZLI HOSTY AŽ Z JIHU ČECH

Mláďata na sever Čech přivezla v pondělí na večer pracovnice Zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, kde se zvířatům daří a vlastně se jim přemnožila. „Hodkovické letiště je po Karlových Varech druhá lokalita v Čechách, kam sysly obecné do přírody zkušebně vysazujeme. Počítáme totiž s tím, že se tu opět zabydlí, najdou přirozené zázemí a také sami doplní potravinový řetězec predátorům, jako jsou například lišky a některé druhy dravých ptáků“ řekla jejich ošetřovatelka ZOO v Hluboké, Markéta Jariabková. Podle ní by samičky měly odchovat pět až šest mláďat ročně a postupně tak vytvořit novou komunitu, podobnou, jaká tu v minulosti žila.

V OTVORECH SEHNED ZABYDLÍ

Ochranáři vyvrtali v travnaté ploše letiště dvacet skoro půl metru hlubokých děr, kam sysly postupně vložili. Dovnitř jim připravili zrní a „něco na zub“. Protestujícím zvířátkům ale museli zprvu v útěku zabránit ucpávkami. Mláďata jsou sice z řízeného odchovu a částečně i zvyklá na lidi, ale kvůli změně působiště a stresu by se určitě rozeběhla po louce, zmizela v sousedním lese a tam se lehce stala kořistí dravců, jako třeba lišky a raroha velkého.

„Kolonie syslů tu byla vždycky hrozně malá, a tak se stalo, že někdy v počtu patnácti jedinců už nebyla schopná se dál reprodukovat. Takhle se tu ti noví zabydlí, noru zpravidla pudově přijmou za svou a začnou tu svůj přirozený život,“ vysvětlila Jitka Větrovcová z pražské agentury, která tu bude dál jejich vývoj sledovat.

Větrovcová se totiž domnívá, že sysel obecný tu v Hodkovicích vymizel nejen vlivem rozšíření predátorů, mezi které patří také kočka domácí z nedalekých stavení, ale hlavně kvůli zániku ploch obilovin. Těch tu dříve bylo dostatek. Podobným úbytkem syslů trpí i další kraje v republice, kam se je chystají postupně vysadit také.

LETIŠTI NEVADÍ, BUDOU I PENÍZE

Vrásky na čele z narušení přistávací dráhy pozdějšími norami by mohly vzniknout zhruba padesátce členů hodkovického aeroklubu. Avšak těm to prý vůbec nevadí. „Historicky tu ta zvířata byla jako i na ostatních letištích, protože to jsou klidné lokality bez velkých polních prací a hlavně bez chemického ošetřování. Avšak přestalo se tu okolo nich pěstovat obilí a to byl ten hlavní důvod,“ soudí vedoucí letového provozu Miloslav Fišer.

Podle něj syslové pro provoz letiště jinak nemají žádný význam, ale proč prý nepomoci záchraně ohroženého druhu? Nicméně jejich pomoc má pro letce i ekonomické výhody. „Vedení Libereckého kraje nechce tuto aktivitu ponechat jen tak a určitě najde několik desítek tisíc korun na příspěvek na údržbu plochy, což právě s životem sysla souvisí. Člověk se často k přírodě zachoval v minulosti špatně a je tedy na něm, aby to včas napravil,“ dodal krajský radní Jiří Löffelmann.

Otakar Grund