Dělníci v některých firmách vydrží jen pár dní nebo měsíců. Jejich zaměstnavatelům to nevadí. Nezaměstnaných je dost, a na místa se hlásí další zájemci. Stačí přislíbit slušné podmínky, přechod na lepší práci a nějaké ty výhody. Práci lidi odvedou za malou mzdu a po čase odcházejí zklamaní. Na jejich místo čekají další, kteří doufají, že sliby se mají plnit.
„Nastoupila jsem ve firmě Technosklo v Držkově. S nástupní mzdou, která byla opravdu malá, jsem souhlasila,“ řekla paní, která nechce zveřejnit jméno. Sen o lepším místě nebo zvýšení výplaty se jí rozplynul po třech měsících. „Naši zaměstnanci mají průměrný plat čtrnáct tisíc korun. Sedm tisíc čtyři sta není možné. Má ho snad nějaká uklízečka,“ řekl při prvním rozhovoru spolumajitel firmy Josef Bouček. Výplatní pásky hovoří ale prokazatelně. Na jejich existenci reagoval Josef Bouček okamžitě. „ Již vím odkud vítr vane. Šlo o pracovnici bez zkušeností, která byla ještě v záuční době. Máme také zručné pracovnice, které berou dvacet tisíc korun,“ řekl spolumajitel Technoskla.
Špatnou zkušenost mají někteří slévači v Jablonci. „Kovohutě Mníšek mně slíbily, že jako slévač pod patnáct tisíc neklesnu. Nejdříve jsem ale musel pracovat měsíc na jiném pracovišti,“ řekl slévač, který dává výpověď. Měsíc bral 50 korun za hodinu. Jako slévač na slíbený plat jenom vzpomínal, nikdy ho nedostal. Proto odchází. Jeho kamarád již firmu na vlastní žádost opustil.
