V maximu můžete obvykle vidět až 60 meteorů za hodinu. Meteorický roj je způsoben prachovými částicemi zanechanými kometou Swift-Tuttle na své dráze, kterou Země v těchto dnech prochází. Roj bývá aktivní každoročně od 17. července do 24. srpna. Podmínky pro pozorování jsou letos poměrně špatné, protože Měsíc pár dní po úplňku bude svým svitem rušit po celou noc. Nicméně Perseidy jsou známé četnými jasnými meteory a při vysoké frekvenci v maximu máte i tak velkou šanci jich pozorovat poměrně mnoho. Meteory budou zdánlivě vylétat ze souhvězdí Persea, ale pozorovat je můžete prakticky po celé obloze.

Podle patrona

Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska. Jeho učitel byl Sixtus II., který se později stal papežem. Sixtus II. byl za vlády císaře Valeriána jako jeden z prvních pronásledovaných křesťanů zatčen. Při svém zatčení nařídit sv. Vavřinci prodat všechen majetek a peníze rozdat chudým. Císařův prefekt zanedlouho předvolal sv. Vavřince a rozkázal mu odevzdat všechny poklady. Nato sezval sv. Vavřinec všechny chudé z okolí a před římským úředníkem je označil za poklad církve. Rozhněvaný prefekt nechal sv. Vavřince zatknout a mučit. Podle většiny dnešních odborníků byl sv. Vavřinec roku 258 n.l. sťat, ale legenda, podle níž byl zaživa upečen na roštu, byla přijímána s takovou důvěrou, že od 4 století bývá zobrazován s roštem či na roštu.

Svatý Vavřinec je patronem sládků, kuchařů, cukrářů, nožířů, zbrojířů, školáků, studentů, pradlen a sklenářů. Stejně jako svatý Florián byl ochráncem před požáry.

SLZY SVATÉHO VAVŘINCE

V Itálii jim říkají slzy svatého Vavřince nebo - jako v Čechách - padající hvězdy. Noci od 10. do 17. srpna patří jen jim, létavicím či perseidám, oněm drobným tělískům, která se uvolnila z jádra komety Swift-Tuttle a při průletu zemskou atmosférou se mění na zářivou čáru na nebi.

Perseidám se říká slzy svatého Vavřince, protože to prý tak nebe plakalo nad krutou smrtí mučedníka, kterého dal císař Valerianus v roce 258 umučit v den 10. srpna. Svatý Vavřinec byl arcidiákonem v Římě, a když mu císař přikázal, aby mu odevzdal pohádkový církevní poklad, rozdal peníze těm nejchudším. Řím je za to svatému Vavřinci tak vděčný, že mu zasvětil 34 kostelů. Na jih od Říma, v městečku Amaseno mají také ampulku s krví svatého Vavřince, která se právě ve dnech, kdy padají hvězdy, rozpouští.

První záznamy o pozorování Perseid pocházejí z Číny okolo roku 36 n. l. Z pozdějších dob pak nalézáme stále více a více záznamů o pozorování „jasných padajících hvězd", ale teprve roku 1866 se astronomovi G. Schiaparellimu podařilo zjistit původ tohoto meteorického roje. Za vším je kometa Swift – Tuttle, která má oběžnou dobu asi 135 let (některé zdroje uvádějí 120 let). Malé částice, které se z komety uvolňují postupně zaplnily celou její dráhu. A právě mrakem těchto částic prolétává naše planeta každé léto. Částice jsou o velikosti zrnek prachu a tak všechny shoří ve vysokých vrstvách atmosféry. Meteory vylétávají jakoby z jednoho bodu na obloze, kterému říkáme radiant. Tento radiant leží v souhvězdí Persea a odtud tedy název – Perseidy. Vzhledem k tomu, že všechny tyto meteory mají společný původ a je jích hodně - hovoříme o meteorickém roji. Kdysi nastávalo maximum Perseid okolo 10. srpna a tak se pro ně vžil lidový název „slzy svatého Vavřince", protože Vavřinec má právě desátý srpnový den svátek. První Perseidy můžeme spatřit již kolem 27. července. Maximum roje pak nastává obvykle 12. srpna. Počet meteorů v maximu není konstantní. Když se kometa Swift – Tuttle přiblíží ke Slunci dojde k „doplnění" materiálu a tím stoupne i počet Perseid. Naposledy tato situace nastala v letech 1991 a 1992. Tehdy bylo možno v maximu spatřit až 400 meteorů za hodinu. Počet meteorů bývá v maximu asi 100 za hodinu. Předpovědět přesný čas maxima a počet meteorů je všeobecně velmi obtížné. Je to asi jako předpověď počasí – může to vyjít i nemusí. Jasnost Perseid je asi 2,3 mag a obvykle se snižuje po maximu. Konec činnosti roje nastává kolem 17. srpna.

Jana Matěásková