Zoufalství, bezmoc a vztek. Takové pocity cloumají se zemědělci nejen na Liberecku. Problém s rekordně nízkými výkupními cenami se stále zvětšuje. Řešení je v nedohlednu.

Například za litr mléka dnes zemědělci dostanou šest korun, výrobní náklady jsou však minimálně o dvě koruny vyšší. V praxi to znamená, že zemědělcům každým dnem vzrůstá dluh, místo toho, aby svou činností vydělávali.

„Taková práce je k vzteku a pochopitelně vás nemůže těšit. Nedá se to utáhnout. Jestli se ceny mléka během pár měsíců neotočí, tak tady zemědělství asi padne,“ popisuje zoufalou situaci agrárníků Zdeněk Novák z Agro Bílá.

Zní to absurdně. Výkupní ceny obilí a mléka jsou dnes na stejné úrovni jako před dvaceti lety. Náklady ale za tu dobu až pětkrát vzrostly. Zemědělci čekají na státní dotace, ty však jejich existenční problémy pouze o něco oddálí.

„Dotace nemohou sloužit k vyrovnávání hospodaření. Splatí se úvěry a začínáme znova s nulou. Kdo nám pomůže potom?“ ptá se místopředseda Okresní agrární komory Jiří Teplý.

Jak smutně dodal, takový stav zemědělství nepamatuje. A soukromníci, kteří byli ještě před pár lety ze své činnosti nadšení, v ní dnes nevidí budoucnost.

Liberečtí zemědělci svou bezvýchodnou situaci řeší peticí. Ta má již 15 tisíc podpisů a zanedlouho zamíří do Senátu. Agrárníci požadují, aby se v České republice konečně začal dodržovat zákon o cenách.

„Žádáme narovnání cen, které by měly odpovídat nákladům. Současná situace je nezákonná,“ říká předseda Regionální agrární rady v Libereckém kraji Robert Erlebach.

Zemědělcům leží v žaludku především obchodní řetězce. V nich totiž stát nekontroluje tvorbu cen. „Tamní ceny neodpovídají reálným výrobním nákladům. Žádáme, aby se ceny v obchodních řetězcích začaly kontrolovat,“ dodává Robert Erlebach.

Současný stav totiž neubližuje jen malým podnikům. Hrozivý dopad má také na velké společnosti. „Ty jsou na tom dost možná ještě hůř. Mají obrovské ztráty. Ten, kdo má šest stovek krav přijde měsíčně třeba o půldruhého milionu. Na Frýdlantsku už údajně některé podniky končí s produkcí mléka,“ uzavírá se smutkem v hlase Erlebach.