„Když se dá do pohybu zemědělec, už se opravdu něco děje, to by si měla uvědomit společnost i politici. Obecně jsou zemědělci velmi konzervativní. Máme problém dát dohromady záměry Agrární komory, Zemědělského svazu i Asociace soukromých zemědělců. Ale když je dáme dohromady a vyjedeme na silnice, už je opravdu něco špatně. Jestli si tohle vláda neuvědomí, tak dělá zásadní chybu,“ říká Chuchlík v rozhovoru pro Deník.

Co od politiků chcete?
Chceme jen, aby se s námi bavili. Před dvěma lety protestovala Agrární komora a Zemědělský svaz poprvé, traktory najely do Prahy. Ale nikdo za námi z vlády nepřišel. To je prostě arogance, přehlížení. Nemyslím si, že bychom měli být hodní zemědělci. Opravdu bychom si měli už říct, že jsme se dostali za nějakou hranu, jde o budoucnost českého zemědělství.

Zemědělci se v očích společnosti stali jedním z viníků nedávné rekordní inflace. Je to tak?
Drahota v obchodech? Rozhodně ji nezpůsobují zemědělci. Prodávají za to, za co se prodává na burze. Před dvěma lety, rokem a půl vylétla cena obilí, ale zemědělci už měli drtivou většinu prodanou. Měli nulový vliv. Zemědělci nejsou ti, kteří stanovují prodejní ceny. Ale postoj a chování vlády k zemědělcům má fatální následky. Neovlivníme tržby, naopak jednání vlády ovlivňuje fungování zemědělců.

Může za to i Evropská unie?
Evropská unie nechce nebo neumí ochránit evropský prostor. EU má fungovat s celní bariérou. Dobře, chcete nějaké zemi pomoci, tak to necháte otevřené, ale pak musí přijít podpora prodeje domácí produkce. Proč do Evropy dovážíme palmový olej z míst, kde dřív byly pralesy a dnes jsou za těžce ekologicky nevyhovujících podmínek plundrována? Třeba obilí je dnes cenově na úrovni 25 let nazpátek. To je úplně špatně. Podpora ministerstva zemědělství tak byla naprosto flagrantně porušena.

Mluvilo se hodně i o krácení dotací. Je to znát?
Evropské dotace přerozdělované státem neustále klesají. Zatímco jsme v roce 2019 dostávali skoro 3 miliony na našich 800 hektarů, dnes to je jen pár tisíc nad miliony dva. Tyhle dotace bývaly státem vypláceny zálohově v průběhu roku, na Nový rok pak doplaceny. Poslední rok nepřišla záloha žádná, vše jsme dostali až v únoru. Od května, června má stát tyto peníze na účtech, vláda nebyla schopná je přerozdělit půl roku. Tohle neudělala žádná vláda minimálně dvacet let. Některé dotace byly úplně zrušeny, nebyly ani vypsané.

Jak celou tu situaci vnímají menší podniky, mezi něž vaše výroba patří?
Vše je spojeno s Antibabišem, vše proti Agrofertu, stalo se z toho před více než dvěma lety politické téma, boj s nějakými agrobarony. My máme dva podniky, jeden má 700, druhý 800 hektarů. Jsou nám kráceny evropské dotace na obdělávání půdy. Je to jak o té vaničce. Vláda chtěla vylít agrobarony a přitom s vodou vylévá i dítě, tedy kompletní zemědělství. Přitom dodržujeme všechny drakonické podmínky a peněz dostáváme stále méně. Vláda by měla podpořit výrobu, zprostit nás plateb za sociální a zdravotní. A nemusí nám dávat dotace na půdu.

Kolik lidí zaměstnáváte ve své zemědělské výrobě v Libštátu a Košťálově?
Kolem sedmdesáti. Chceme jít ještě o něco málo níž, ale chov a zemědělskou výrobu bez lidí neuděláte. Děláme precizní zemědělství, cíleně podle satelitních snímků aplikujeme hnojiva, postřiky, pesticidy. Pesticidy? Oproti jiným zemích Evropské unie používáme pesticidy na úplné hranici jejich přínosu. V západní Evropě se používají pesticidy 300 a 500 krát více než u nás. Už skoro neumíme ochránit rostliny proti ničemu. Pokud bychom snížili dávkování ještě na polovinu, už to nemá smysl a plodiny budou na pospas škůdcům a chorobám. V Bělé máme nejmodernější chov hovězího v celé Evropě. Za 150 milionů bez dotací.

Jak se od sametové revoluce proměnilo české zemědělství?
Za třicet let se zemědělství proměnilo prostě absolutně, lidé se to ani neumí představit. Dneska už je pryč doba, kdy byl zemědělec ten ve špinavých montérkách, holínkách, v ruce vidle a kopa hnoje. To je dávno přežitý, nicméně přežívající stereotyp. Naopak, zemědělství je jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících segmentů. Od traktorů, které neměly žádnou emisní normu, jsme přešli do technologií řízených satelitem. Z kluků, kteří jezdí traktory, jsou dnes odborníci, kteří ovládají drahé technologie. Když to tak řeknu, dneska nosí traktorista bílé ponožky.

Někteří zemědělci hovoří až o likvidaci zemědělství. Vnímáme to také tak?
Současná vyhrocená situace trochu připomíná 50. léta minulého století, kdy probíhala násilná kolektivizace. Teď je to jen přesně obráceně. Z půdy se stal spekulativní prostor. Malé půdy do 150 hektarů se staly tak dotačně zajímavými, že jim střední podniky nezvládají konkurovat. Co to může znamenat? Že se prostě ty střední a větší podniky začnou silově dělit. V Německu, ve Francii zemědělskou produkci sjednocují do větších celků a my v Česku jdeme obráceným směrem. Podniky, které mají relativně dobrou ekonomiku, začínáme drobit na malé soukromé zemědělce. Zapomínáme ale na to, že ty větší podniky vytváří potravinovou základnu pro celou republiku. Ono je hezké mít iluzi Rakouska, malých zemědělců na zahrádkách a políčkách, stojící u silnice a nabízející svou produkci. Ale tímhle stylem se nestaneme soběstační.

Lidé často nadávají, že Česká republika není soběstačná třeba právě v segmentu masa. Proč tomu tak je?
Ministr řekne, že máme převis v produkci obilí. Ale dovážíme hovězí, vepřové i kuřecí maso. Proč, vždyť bychom mohli vyprodukovat své, ze svého obilí. A byli bychom soběstační. Z dovozu je to levnější? Otevřený trh je v pořádku, tak to má být. Proč se ale dostává na pulty obchodů třeba maso z jihoamerických býčků? Víte, čím je krmí? V jakých žijí podmínkách? Tam je mohou krmit různě geneticky upravovaným krmivem, doplněné o u nás zakázanými antibiotiky a další chemií, včetně obřích dávek pesticidů. Poráženi jsou na lodích, ani tam asi nebudou kdovíjaké podmínky. Ale pak si koupíte steak z brazilského býka. Víte, co vlastně jíte? Pokud si myslíte, je to je nějaká čistá potravina, jste naivní. Naši zemědělci musí splnit vcelku přísné normativy, ale dovážíme potraviny, které ani náhodou podobné normy nesplňují. To není konkurenční prostředí.

Mnozí zemědělci vidí i problém v Green dealu…
Je nesmyl požadovat zastavení Green dealu v Evropě. Ale máme velmi vážné ekonomické problémy s trhem, s tím, že EU nechrání svůj zemědělský trh. To je asi největší problém, který jsem už vysvětloval. Vidíme protesty zemědělců v Německu nebo ve Francii, už zapomínáme na to, že velké protesty jsou i v jiných státech, například v Polsku nebo Rumunsku. My v Čechách jsme trošku měkčí. Ale umíme svolat lidi k protestu, požádat ostatní odbory a organizace. Snažíme se chránit evropské a české zemědělství. Nechceme žádná privilegia..