Zprávu přinesla jeho dcera Veronika Pavlů. František Pavlů se narodil v roce 1932 v Dolním Městě u Světlé nad Sázavou, svá první studia zaměřená uměleckému řemeslu však absolvoval počátkem 50. let na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Jablonci nad Nisou.
Po jejím zrušení přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde navštěvoval sochařský ateliér jednoho z našich předních sochařů 20. století, profesora Bedřicha Stefana.
Patřil ke Stefanovým oblíbeným studentům a zasvěcený, hluboce promyšlený tvůrčí přístup v budování prostorových objektů se v jeho tvorbě projevil zejména v 60. až 70. letech.
V roce 1968 se František Pavlů přestěhoval z Prahy do Liberce. Zde se mimo jiné významně spolupodílel na přípravě nezapomenutelného výtvarného exteriérového projektu Socha a město. Aktivní účast na tomto projektu mu vynesla neoblibu u tehdejšího politického režimu.
Až do počátku 90. let měl umělec málo příležitostí k samostatné prezentaci své tvorby. Účastnil se jen několika společných výstavních projektů českých medailérů a mezinárodních přehlídek medaile FIDEM.
Tvůrčí záběr Františka Pavlů zasahoval daleko větší šíři, než je klasický sochařský projev. Zejména v posledních letech se věnoval grafické tvorbě. Svá témata promítal také do dvou rozměrů v kolážích, frotážích a muchláních, kterým byly věnovány jeho poslední výstavy v Sokolově a Ostrově nad Ohří.
