Zatímco zrození většinou očekáváme s radostnou touhou, odchod z toho světa je pro pozůstalé a blízké bolestí. I tento úsek života podléhá vývoji. Zatímco bývalo zvykem držet smutek pro vdovu či vdovce půl roku, chodit v černém či s páskou na rukávu při úmrtí v rodině několik týdnů, dnes není neobvyklé, že si manažer na pohřeb vlastní matky odskočí ve vycházkovém obleku. Inu, řeknete si, život je jinačí. Život možná, ale smrt je stále stejná. Dennodenně s tímto tématem přichází do styku majitel Pohřební služby Jablonec, Ladislav Kopal. Jeho firma spravuje všechna jablonecká místa posledního odpočinku: Hlavní hřbitov Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Rýnovice, Proseč nad Nisou, Vrkoslavice a Kokonín.

Na jabloneckém hřbitově jsou občas potíže s opuštěnými hroby. Situace se nezlepšuje, ale vy podnikáte kroky k co nejšetrnějšímu odstranění následků. Jak to vypadá nyní?
Jedná se o opuštěné hroby po lidech, respektive rodinách, které byly odsunuty v roce 1945. To jsou tzv. německé hroby. Často jsou nedílnou součástí hřbitovní zdi, i tak byly stavěny a jejich majitelé na vybudování hřbitova dali nemalé peníze. Správa hřbitova se o ně snaží starat, aby nějak vypadaly.

Průlom byla novela zákona?
Naštěstí od letošního prvního září platí novela zákona o pohřebnictví a dala za pravdu tomu, co říkám od začátku. Ti lidé tady žili, také tady zemřeli a přáli si tu být pohřbeni. My to respektujeme. Město nikdy zatím nepřistoupilo k tomu, že by je prodávalo a dělaly by se tam nové hroby. Kapacita jabloneckých hřbitovů je dostatečná na to, aby si každý vybral místo tam, kde je volno.

Jablonecký hlavní hřbitov
Hřbitov se opět pyšní unikátní mozaikou

Bylo potřeba některé staré hroby odstranit?
Staré německé pomníky se snažíme udržovat v nějakém stavu, aby nedělaly ostudu. K demontáži přistupujeme až v momentě, kdy třeba padá za šedesát let bez řádné údržby. Přece jen některé velké věci se hroutí a jsou pro návštěvníky nebezpečím. Naopak se některé podařilo pěkně zrekonstruovat a jsou chloubou.

Co když si někdo místo, kde býval německý hrob, přesto vybere. Nebude chtít jiné?
Pokud někdo ale o takové místo projeví zájem, kvůli situování, kde je, že se mu místo či dvouhrob líbí, ale je tam nějaká německá deska s posledním datem třeba 1926. Město s pronájmem svolí, ale s tím, že to, co je pod zemí, se tam nechá.

Jablonecký hlavní hřbitovZdroj: Deník/Lenka KlimentováTo budou nebožtíci spolu?
Třeba se tam postaví urnový pomníček, kde se nekope dolů a neukládá se tam rakev. Tím se respektuje, že tam někdo byl, takže se i deska dá dolů ke zdi. V tomto ohledu se v Jablonci chováme naprosto správně. V tom nám dala za pravdu i zmíněná změna zákona.

Zřízení hrobu není nejlevnější záležitostí, máte také nějaké alternativy?
Velmi v kurzu jsou malé hroby jen na uložení urny, situované u cestiček vedoucích za velkými hrobkami. Takové místo přijde na polovinu ceny. Zaznamenáváme o ně stoupající zájem.

Řekl jste, místa je dost. Jak je to tedy s kapacitou jabloneckého hlavního hřbitova? Dá se procentuálně vyjádřit obsazenost?
Můžeme říct, že kapacita je pokryta ze 60 % na rozdíl od jiných měst. Třeba v Liberci je to obrovský problém. My jej nemáme. Můžeme zřizovat další a další oddělení, protože ploch v rámci jednoho hřbitova máme dostatek.

O hřbitově se mluvilo i při územním plánování.
Ano, do nového územního plánu se dostaly další plochy pro možné rozšíření a rozvoj hřbitova, je dobře, že na to město myslelo. Přímo pod hlavním hřbitovem směrem k jízdárně. To jsou tak zvané rezervy k využití pro pohřebnictví, tedy hřbitov, obřadní síň, krematorium. Pokud by se objevila podpora z Unie, byly vypsány dotace, tak město určitě přistoupí k rozšíření, vybudování zdi a bude tam třeba stát i kolumbárium. To v Jablonci nemáme.

Biatlonisté Tomáš (vlevo) a Matěj (vpravo) Krupčíkovi odevzdali 21. října v Jablonci nad Nisou svůj hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
K volebním urnám zamířili i biatlonisté

Nemalými prostředky město zrekonstruovalo obřadní síň, aby nabídla dostatečné zázemí pozůstalým, určitě by se dalo udělat ještě víc.
Byl to vlastně zázrak, že se podařilo alespoň to, co se udělalo. Jako se nyní vrací zpět radnice. Obřadní síň se vrátila do své původní podoby, aby respektovala historii, odkryla se i vitrážová okna. Novinkou, která nikdy nebyla, je její vytápění. Ale nezvětšila se její kapacita, nemá odpovídající zázemí pro pohřební službu.

Místo posledního rozloučení zůstalo bariérové.
Ano. Stále tam tento problém trvá. Máme tam ty nešťastné tři schody. Bylo na zvážení, zda dělat nájezdovou rampu, která se k obřadní síni nehodí, a celou dobu na ni koukat nebo pokračovat v tom, co je tu zavedeno.

Vozíčkáře nahoru vynesete?
Pokud na imobilního člověka pohřební službu někdo dopředu upozorní, pak mu do obřadní síně pomůžeme. I za cenu, že jej tam vyneseme. Pohřeb je osobní věc, poskytujeme osobní služby, lidé se na nás mohou obrátit s čímkoliv.

Filip, nejmladší volič na Jablonecku odevzdal 21. října v Jablonci nad Nisou svůj hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
„Každý hlas se počítá,“ říká nejmladší volič z Jablonecka

Na velikost Jablonce by si možná okresní město zasloužilo vlastní krematorium.
Jednání již proběhla, protože tato stavba je těžce specifická. Politické vedení města je i této vizi nakloněno. My bychom to jako pohřební služba přivítali.

Mezi lidmi se hovoří o areálu bývalého LIAZu.
Bylo to jedno z možných řešení, je hotov i projekt. Ale narazili jsme na složité stavební řešení, tak jsme tuto myšlenku nadobro opustili.

Jablonecký hlavní hřbitov. Je v majetku města a spravuje jej Ladislav Kopal, majitel Pohřební služby KopalZdroj: Deník/Lenka Klimentová

Jablonecký hlavní hřbitov spravuje Ladislav Kopal

Nabízí se jiné místo?
Jak jsem zmínil, je na tento druh stavby pamatováno v novém územním plánu pod hlavním hřbitovem.

Co by to obnášelo?
Mám vizi rodinného krematoria. Vznikají například v Polsku. Za posledních pět let jich tam postavili 47.

Co si představit pod termínem rodinné krematorium?
Pozůstalí přijdou na pohřební službu a ta disponuje vším, od začátku až do konce. Vše má ve své režii, vše zajistí svými zaměstnanci, už pro ten pocit lidí je to správné. Privátní krematorium. Tady v Jablonci přijdou ke Kopalům a Kopalovi je provedou tímto úsekem života až do konce. Neexistuje, že by pak jejich tatínka, babičku odvezli do Liberce a tam rakev svěřili jiné firmě.

Někteří lékárníci se 18. října připojili ke stávce praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů. Na snímku lékárnice vylepuje symbolické protestní oznámení v lékárně v Jablonci nad Nisou, ta fungovala v běžném provozu.
Lékárníci se připojili ke středeční stávce lékařů

Lidé chtějí být s nebožtíkem úplně do konce, tváří v tvář?
Ano. Množí se nám požadavky, že nechtějí rozloučení v obřadní síni, zveřejňovat svoji bolest, ale chtěli by se důstojně rozloučit. Doprovodit mrtvého až přímo k peci. Přesvědčit se, že skutečně v té rakvi, kterou zaplatili, je. Má to velmi důležitý psychologický aspekt. Za čtyřicet minut odejdou s urnou a vše je uzavřeno. Nenásleduje to sdělení, co nyní: „Za tři týdny se stavte na hřbitovní správě pro urnu, kterou přivezeme z Liberce.“ Oni se za tři týdny znovu týrají, protože si vše znovu zopakují, když jdou pro urnu.

Co pak následuje?
To mají lidé ve své moci. Urna s popelem je jejich majetek. Mohou ji nechat u nás, než se postaví pomník. Může se uložit do hrobu, který již mají. Mohou si ji odnést domů.

Jablonecký hlavní hřbitovZdroj: Deník/Lenka KlimentováČistě ekonomicky, kolik takové malé krematorium stojí postavit. Jde o nakládání s lidskými ostatky ve zvláštním režimu?
Pokud by mělo mít komfort pro pozůstalé i pro zaměstnance, jako si představuji, tak nadčasová stavba na zelené louce je investice ve výši mezi patnácti až dvaceti miliony korun. V řeči bankéřů je návratnost dvacet dva let, ti se při takovém konstatování zhrozí.

Pamatuje na takové projekty nějaký dotační titul?
Poslední vyjádření příslušného ministerstva hovoří o tom, že obor poskytování pohřebních služeb a ostatních není zahrnut mezi příjemce evropských dotací. Raději budeme stavět golfová hřiště a privátní hotely, ale městům na rozvoj hřbitovů nepomůžeme. Na opravy zdí, cest či síní, osvětlení, rozvody vody a kamerový systém na to peníze z Evropské unie nejsou. To si musí každé město hradit ze svého.

Jsou hřbitovy samofinancovatelné?
Provozování hřbitovů je výdělečné ze šedesáti procent, to se vybere na poplatcích. Každý rok tedy město dotuje provoz 40 procenty. O to zrůdnější mi připadá, že na to nejsou dotační programy na opravy a investice. Hřbitovy jsou historickým majetkem měst. Chápu, že není dotační program pro pohřební služby, tomu rozumím, to je podnikání jako každé jiné. To beru, ať si na sebe vydělají.