O dlouhodobém trendu a směru vývoje tanvaldské nemocnice novoří Helena Rögnerová, jednatelka společnosti Mediterra.

Jaké zásadní změny s sebou vaše jmenování přinese?
Nastoupený trend je správný, změny v tak citlivém „podniku“ jako je nemocnice musí být nenásilné. Mým cílem je, aby měla nemocnice možnost co nejvíce těžit z faktu, že je součástí holdingu čtyř nemocnic provozovaných Mediterrou. Tedy nemocnice Sedlčany, Neratovice a Rehabilitační klinika Malvazinky.
Nemocnice je jasně profilována, je to nemocnice městského typu se vším všudy – dobrá dostupnost péče a vysoká kvalita lékařských výkonů v rozsahu možností nemocnice. Naším cílem je tento směr udržet, nijak péči nepřeklápět například do sociální péče.

V čem spočívají konkrétní výhody účasti v holdingu?
Jde zejména o to, že všechny čtyři nemocnice mohou úzce odborně spolupracovat. Pokud někde chybí lékař nebo sestra, ostatní nemocnice pomohou. Je možné personál vyslat na delší dobu, v případě například operatérů je možné situaci řešit dojížděním. Chybí-li lůžko, je to totéž.
Tento program v omezeném rozsahu běží, cílem je nemocnice maximálně propojit a spolupráci zintenzivnit. Jde mi zároveň o vytvoření společné filozofie, přístupu k pacientům a do budoucna společných vzdělávacích programů. Z hlediska financování je výhodný společný nákup materiálu a přístup k dodavatelům.

Máte plán i na řešení nedostatku lékařů a sester a otázky mezd?
Stejně jako většina zdravotnických zařízení se i nemocnice Tanvald potýká s nedostatkem lékařů a zejména sester. Jsem přesvědčena, že je nutné vytvořit zázemí, z něhož nebudou mít zaměstnanci potřebu odcházet jinam.
To je souhrn důležitých aspektů, které hrají roli. Výše platu, pracovní prostředí, vzájemné vztahy, možnost profesionálního růstu a různé motivační programy.
Já osobně v současné době preferuji zaměřit pozornost na střední zdravotní personál, tedy sestry, s nimiž péče o pacienty stojí a padá. To je téma k jednání s ředitelem.

Je možné nemocnici Tanvald označit v nějakém směru za ojedinělou?
Stručně: kompletně zrekonstruovaná nemocnice s velmi příjemným prostředím, dobrým doplňovaným a obnovovaným přístrojovým vybavením, špičkovým pracovištěm Oddělení chronické resuscitační intenzivní péče, škálou výkonů břišní chirurgie a specializovaným pracovištěm na operace křečových žil.
To je i směr, který preferuji, každá nemocnice holdingu by měla být nad rámec běžné péče v něčem jedinečná.
Například na dovybavení lůžek na Oddělení chronické resuscitační intenzivní péče bylo loni vynaloženo osm milionů korun. Pečuje o pacienty, kteří mají ohroženy základní životní funkce například po těžkých úrazech.
Již nemusí být na ARO, ale ještě nemohou být přeloženi na JIP. Lůžka, kterých má deset, jsou plně vytížena, překládáni jsou sem pacienti i z nemocnic mimo Liberecký kraj.

Dbáte velmi na etiku zdravotní péče a vysoce kulturní přístup k pacientům. V čem vidíte svou roli v prosazování těchto principů?

Nemocnice velikosti tanvaldské mají vynikající předpoklady dát pacientům pocit rodinného typu péče a odbourat anonymitu, která je běžná ve velkých zdravotnických zařízeních. Zároveň je třeba, aby zaměstnanci měli pocit sounáležitosti s místem, kde pracují a motivaci zůstat.
Už tím se samo vytváří kulturní prostředí, kde je každé vychýlení vidět a sami zaměstnanci pak nevhodné chování kolegů nestrpí. Samozřejmě i v této důležité sféře budeme s vedením nemocnice spolupracovat.

Autorka Pavla Garwoodová