Bývalý vojenský újezd Ralsko jako dobrá adresa? Co dnes zní jako utopie, může být v budoucnu realitou. Projekt chytrého bydlení v dosud zanedbaném prostoru je totiž součástí strategie dlouhodobého rozvoje, na které teď pracuje Liberecký kraj ve spolupráci s architekty Technické univerzity v Liberci.
„Jsme teprve na začátku dlouhé cesty, ale chceme mít jistotu, že budoucí podoba bývalého vojenského prostoru bude účelná a udržitelná pro další generace,“ uvedla náměstkyně libereckého hejtmana Jitka Volfová.
K tomu, aby Ralsko ztratilo nálepku vyloučené lokality a stalo se pro další generace místem, kde trvale zapustí své kořeny, by měla přispět právě studie libereckých architektů, která se opírá o dva základní pilíře: krajinu a finančně přijatelné bydlení. „Jsme schopni stavět energeticky nenáročné domy, aby lidé nemuseli investovat do bydlení kolem 40 procent, ale třeba jen 5 až 10 procent svých příjmů,“ vysvětlil architekt Radek Suchánek, vedoucí katedry urbanismu. Podle libereckého hejtmana by ale rozhodně nemělo jít jen o nějaký satelit Prahy nebo Mladé Boleslavi.
Vize libereckých architektů, kteří využívají zkušeností především belgických kolegů, by měla mít podobu nízkoenergetických vilových i bytových domů. „Nezříkáme se ale ani družstevní podoby bydlení, která u nás má silnou tradici a bylo by škoda ji opustit,“ doplnil architekt Suchánek. Podle něj jde o jedinečnou možnost něco takového v České republice vybudovat.
Zatím jde však jen o představy, jež nabudou konkrétnější podoby letos v září, kdy má být studie hotova. Jasná koncepce budoucí podoby území je totiž nezbytnou podmínkou státu, aby další rozvoj Ralska finančně podpořil a kraj mohl čerpat dotace. Do plánu rozvoje by podle architekta Suchánka měli mluvit i obyvatelé dotčených oblastí. S nimi se chtějí architekti setkat během 14 dnů.
NEJPRVE ZBOURAT
Zatím se ale kraj musí vypořádat s demolicemi desítek polorozpadlých objektů, které tu po sovětské armádě zbyly. Letos by jich podle hejtmana Martina Půty mělo jít k zemi deset. Vláda při své návštěvě Ralska slíbila na sanaci 100 milionů. Kraj získal Černého Petra v podobě rozsáhlého zničeného území před 12 lety. Zatím ale zůstalo jen u plánů, co s ním.
Oblast, v níž před válkou žilo především německé obyvatelstvo, zabral před sovětskými okupanty také Hitler, který sem v závěru války přesunul své letky.