V současné době existuje v podstatě jen jedna, když alšovická zanikla a jablonecká a mšenská se spojily v jednu. Ta je s dalšími obcemi z Pojizeří spojena do V. župy Václava Budovce z Budova se sídlem v Mladé Boleslavi. Funguje na bázi neziskové organizace.

O víkendu jablonecká obec baráčnická hostila takzvané sezení rychtářů celé župy. „Jednali jsme mimo jiné i oslavách šedesátého výročí založení obce baráčnické ve Mšeně, které oslavíme v příštím roce,“ uvedl Jan Rak, rychtář obce baráčnické. Podle jeho slov je nejbližší další obec baráčnická až ve Frýdlantu. V Jablonci sdružuje obec na třicet členů, převážně starších obyvatel. „Ale díky nástupu obnov tradic se hlásí i mladší lidé,“ upřesnil Aleš Václavík, jeden z baráčníků a vedoucí folklórního souboru Šafrán, který s baráčníky spolupracuje.

Baráčníci propagují české tradice, proto mají i funkce ve spolcích malebná staročeská pojmenování. Namátkou lze ve spolku narazit na berního, švandymistra, slídila, ale i dráby. „Ti mají za úkol hlídat pořádek, například při zábavách, ale i při sezení. Zvláštního postavení se ve spolku těší pantatínek. Má právo veta i proti samotnému rychtáři,“ upřesnil Jan Rak. Baráčníci mají i své tradiční kroje.

Jméno „Baráčníci“ vzniklo od názvu hostince v Kolíně, kde byl spolek baráčníků ustanoven a kterému se lidově říkalo „Baráček“. Znamená to tedy, že baráčníci nejsou žádnou společností lidí, kteří by vlastnili jakýkoliv dům nebo i sebemenší baráček.

Jiný pramen uvádí, že název „baráčníci“ vznikl podle jména Josefa Baráka, známého politika, novináře a spoluzakladatele Sokola. To ovšem i sami baráčníci dementují.

Baráčníci jsou lidé, kteří mají kladný vztah k myšlence zrozené v „Baráčku“, a to udržovat staročeské zvyky a tradice a uchovávat původní kroje Čech, Moravy a Slovenska. K tradicím patří staročeský tanec Beseda.