V průběhu letošního července a srpna se Státní veterinární správa uchýlila ke zhruba 150 kontrolám. 

„Omezení napájení bylo zjištěno při osmi z nich. Ve čtyřech případech se jednalo o psy, ve čtyřech případech o hospodářská zvířata. V situacích, kdy veterinární inspektoři zjistípři kontrole porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, což omezování výživy a napájení je, předávají podnět příslušným obcím s rozšířenou působností, které vedou s chovateli následně správní řízení,“ sdělil zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer. 

Nejpozoruhodnějším místem je středověký hrad v Černé Vodě u Žacléře, který si tam postavil Martin Zeman. Jeho hrad není veřejně přístupný, nicméně občas tam nějaké návštěvy zabrousí. Pumu, lva, lvice a nově i tygra chová soukromý majitel.
Tygr jako domácí mazlíček? Chovatele velkých šelem čeká školení

Za nejzávažnější porušení zákona na ochranu proti týrání zvířat je možno chovateli uložit sankci do výše až půl milionu korun. 

Koně se dočkali lepšího domova 

Zanedbání péče zjistila SVS například u nezodpovědné chovatelky koní v obci Tis na Plzeňsku. Několikrát sem vyrazila na popud všímavých lidí, kterým nebyl osud stáda lhostejný. 

„Jak bylo zjištěno při opakované kontrole veterinárních inspektorů v místěchovu během letošního července a srpna, zanechávala chovatelka své koně v průběhu léta na zcela vypasené pastvině bez přístřešku či jiného vhodného úkrytu, bez péče, krmení a zejména napájení. Péči o strádající zvířata tak částečně suplovali lidé z okolí. Namísto řešení nevyhovující situace chovatelka v průběhu srpna rozšířila počet koní ve stádě z původních pěti na šest,“ upřesnil Petr Majer. 

Jana Langerová
Nejsme fabrika. Zájemci o morčata si musí i měsíce počkat, říká chovatelka

Zvířata byla v otřesném stavu a hrozilo, že je přístup jejich chovatelky bude stát život. Vzhledem k tomu, že žena nespolupracovala a nesnažila se ani po upozornění podmínky chovu zlepšit, putovali koně k náhradnímu chovateli. Ten jim zajistí lepší péči, jako jsou odpovídající krmná dávka, dostatek vody a také možnost ukrýt se před přímým slunečním zářením. 

Jak má vypadat správná pastvina pro koně? 

* Na 1 hektar pastviny patří maximálně dva koně o živé hmotnosti 500 kg. Je ale třeba brát ohled na klimatické podmínky.

* Dospělí koně přijímají denně zhruba dva kilogramy pastevního porostu o sušině 16–20 procent na 100 kg hmotnosti. Původní podhorské pastviny mají téměř vždy bohatší botanické složení než zakládané pastviny v nízkých polohách. Hlavní složkou pastviny jsou trávy.  

* Napáječky a žlaby jsou samozřejmostí. Řeší-li se zásoba vody cisternou, měla by být vždy umístěna ve stínu. Voda má mít parametry vody pitné. 

* Koně by měli mít k dispozici zastínění, nejlépe přístřeškem, nebo alespoň vzrostlé stromy. 

* Nezapomeňte, že se pastviny zakládají či regenerují pouze ve spolupráci s odborníky, kteří na základě podmínek a požadavků sestaví k osetí vhodnou směs travin.

Zdroj: Horse Vital 

Úkryt a větrání v budovách

Právě pastevně chovaná zvířata, jako jsou třeba koně nebo ovce, musí takovou možnost mít. V chovech prasat i v kravínech je v případě extrémních teplot vhodné zvířata chladit. V hospodářských budovách totiž může teplota stoupat velmi vysoko. Měla by proto být zajištěna ventilace a také náhradní zdroje energie.   

„V pohotovostním plánu chovatele musí být uvedena doba, po kterou je možné udržet dobré životní podmínky pro zvířata v případě selhání umělého větracího systému. Tato povinnost se týká všech hospodářství, kde větrání závisí na umělém větracím systému. Chovatel v případě výpadku energie v ustájovacích prostorech musí zajistit činnost náhradních energetických zdrojů,“ vysvětlil mluvčí SVS Petr Vorlíček. 

Ilustrační snímek
Zraněný mazlíček? V akutním případě pomůže i zvířecí záchranka nebo hasiči

I napájení hospodářských zvířat je velmi důležité. Například dospělé prase vypije denně přibližně 25 litrů vody, dospělá ovce 20 litrů, dospělý skot 40 litrů a dojnice dokonce 100 až 180 litrů.  

Přeprava v horkých dnech 

Podobná pravidla platí i pro transport hospodářských zvířat. V horkých dnech by se měla přepravovat v brzkých ranních nebo večerních hodinách. „Každopádně je nutné zajistit splnění požadavků daných legislativou, především pak teplotu při přepravě, délku přepravy, zajištění napájení, krmení a odpočinku zvířat,“ doplnil Vorlíček. 

Na dostatek vody a chlazení by neměli zapomínat ani cestující se psy, kočkami a jinými domácími miláčky. Hlavně při delších cestách autem by měli majitelé dělat přestávky, aby se mazlíček mohl proběhnout a napít. 

Přisáté klíště může člověka pořádně potrápit.
Nemoci od zvířat jsou všude. Obranou je hlavně hygiena

Vhodné je i chlazení, například pomocí ručníku navlhčeného vlažnou vodou, a poskytnutí stínu. Ne však polévání vodou, které může zvířeti způsobit šok. 

Přehřátí ve voze je však stále běžným scénářem. „Opakovaně varujeme před zanecháním zvířete samotného v autě, kde teploty mohou během několika minut přesáhnout i 50 stupňů, což může ohrozit nejen jeho zdraví, ale dokonce i život. Bohužel tyto případy nezodpovědných chovatelů se stále vyskytují,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a dodal, že povinností chovatelů je vývoj počasí sledovat a na problémy včas reagovat.